Re: :-)

Joll, co na to říct...asi D. oprvadu potřebuje trochu času, aby Leuška už byla "parťák" a aby on tak neměl pocit, že v rodině budou naráz dvě "miminka" .

Ať je vám brzy líp, tady je taková inverze, že nejít ven není žádná škoda, ale zabavit dítě doma může být hodně těžké.

Co se týče palců, jediná možnost je podle mne večer palec prostě nenabízet ...tady na Rodině jsem tuším četla, jak x-leté dítko má takový nějaký zvyk...něco dělalo mamince, doma i na veřejnosti, už nevím, jestli jedlo vlasy nebo žužlalo loket - pozůstatek právě z uspávání v raném věku - a maminka z toho byla dost nešťastná, ale zároveň neuměla rázně říct ne, chybělo jí to vnitřní přesvědčení...

Jestli na Leuš přišla lítostivá, tak je fakt možný, že s ní D. nic nesvedl...ono se to věkem pravděpodobně zlepší, ale přece jen bude asi vhodné zařazovat takový trénink častěji, pokud to jen jde...to, že L. nezačala plakat hned, cos odešla, a byla schopná si hrát, to je celkem úspěch, ne? Příště to zvládne zase o chviličku déle, neboj. Mně přišla na rhb jednou sms od muže "přijď prosím brzy, hrozně pláče", no a za nějakou dobu další "už nepláče" , no, stejně bych z toho lehátka neslezla, že...tak si museli nějak poradit.