Re: :-)

Jasně, blicí smajl... jsem věděla, že tu má být, váš slepoň!

Obvykle vařím každý den polívku + druhý, protože mi polívka dělá moc dobře a B je má taky rád. Ale vařím třeba na 2 dny, buď že všechno na 2 dny, jen změním přílohu k masu, nebo třeba polívku na 2 dny a přílohu jinou, nebo je polívka ze včera, dovaří se jen druhé, to může zbýt na další den a dovaří se polívka. To je optimum.
Prakticky druhé vařím většinou každý den, a na polívky mi docházejí inspirace (luštěniny my nemůžem kvůi zažívání a trávení, cvičí to s každým z nás, byť trochu jinak, žel). Takže když nemám inspiraci, není žádná polívka třeba 4 dny. Sice mi chybí, no ale co?
Někdy i ten oběd je odfláklý.
Já si zase připadám jako exot mezi mýma kámoškama, že vařím, a když jsem někde a je ten oběd jen lehčí a bez polívky a tak, mám pak děsnej hlad - zvlášť když jsme na výletě, že.
Já bych řekla, že když vám to tak vyhovuje, tak že není co řešit.
Zvlášť když seš těhotná, tak by tělo hlásilo, že něco chybí... No a mrňousové se přizpůsobí, oni stejně teplýho jídla moc nesní, páč jim to dřív vystydne a zvylosti na planetě jsou natolik rozdílné a všichni žijí, jak jsou zvyklí. Takže když je to pro vás ok... Hlavně, at jste v pohodě. Nemusíš se prudit s vyvařováním, není to smysl života. Když je potřeba, člověku se tak nějak chce, i když tak nějak trochu musí (já), když ta potřeba až tak není, tak se nemusí (Ty a já některé dny)
To je zas elaborát a myšlenku si vyzobni mezi řádky

(tak to s mamkou moc neřeš a když se náhodou objeví, "zrovna dneska máme jen polívku")