Re: Míra zodpovědnosti a jak dál

Hodiny, já bych ti neporadila žádný konkrétní čin. Ale myslím, že by bylo třeba, abys tu situaci přestala vnímat jeho očima a začala svýma. Jestli to zvládneš sama, nebo jestli k tomu budeš potřebovat pomoc nějakýho odborníka, to neodhadnu.
Jen mi z tvýho psaní připadá, že připustit si špatné věci na svém manželovi z nějakého důvodu nemůžeš... pátrala bych tím směrem, jaký to je důvod. Jaký strach, z čeho strach ti v tom brání. Protože reálně to není tak, že když si řeknu, že můj muž se zachoval jako pěknej syčák a všechno posral, že si tím zavřu cestu k obnovení vztahu, naopak to může být očišťující - ale mně připadá, že máš nějak spojený to, že ho musíš hrozně moc chápat a všechno tolerovat, jinak spolu nebudete moct zůstat.
Nevím, můžu bejt mimo, představuju si spoustu věcí, z kterých teď můžeš mít strach.
A někdy lidi mívají ve tvý situaci strach, že když udělají nějakej špatnej krok, tak že se kvůli nim rodina rozpadne - a neuvědomujou si, že to nemají celý ve svých rukou, že můžou dělat co chtějí, ale ten druhý tam má taky polovinu, a o té se rozhoduje on sám, že to není tak, že ty sama, bez jeho přispění, můžeš rodinu zachránit.
Možná to není srozumitelný, prostě, já myslím, že ti tu nelze poradit udělej tohle nebo udělej ono, jako spíš - pátrej, proč kopeš pořád za něj - to není totéž jako kopat za vztah.