Re: Špatný vztah nevlastních a vlastních dětí

no, možná to jenom moc řešíš. na moji nejstarší právě leze puberta, je v šesté třídě. nejmladší kluk je v první třídě. rozvádím se a co myslíš - holka se nechala slyšet, jestli by se tředa kluk nemohl odstěhovat k tátovi mezi mnou a bráchou byl taky takový věkový rozdíl a moc dobře si vzpomínám, jak jsem toho malého skřeta mívala plný zuby a podle vyprávění tchyně to stejně vypadalo i u nich v rodině, kdy ten věkový rozdíl byl taky zhruba takový. já mám tedy teď vztah s bráchou dobrý, manžel se svojí sestrou nic moc a upřímně doufám, že naše děti vychovávám tak, aby si přeci jenom alespoň později k sobě tu cestu našly. ještě je mezi nimi prostřední holka a ta je v pohodě, dokáže táhnout za jeden provaz jak s nejmladším, tak s nejstarší.

jinak to, že se dětičky mají setkávat jenom s otcem bývá častá rada i tady na Rodině, pokud mají děti problém s novou partnerkou jejich otce. no, vy jste to asi dovedli "k dokonalosti" popravdě nevím, jestli bych já sama měla nervy na to předělávat roky zažité zvyky a zrovna u puberťáků, spíš bych se smířila s tím, že holt děti jsou věkově dost od sebe a pokud vám doteď bylo fuk, že se vlastně neznají, nechala bych to při tom a nesnažila bych se je sbližovat, nejspíš by to asi stejně brali jako naschvál od tebe.