Re: Dá se naučit změně myšlení, brát vztah čistě rozumově??

Tak jsem to nakonec ukončila. Je to čerstvé, zhruba měsíc, ale definitivně mi to došlo až před dvěmi týdny, jelikož on mi po rozchodu dal "šanci", chtěl čas na rozmyšlenou, samozřejmě jsem nám to dopřála a doufala, že to dopadne happyendem, že mu určitě stojím za ten společný život, že jsem pro něj přece jen ta priorita. Jeho rozhodnutí ovšem jenom potvrdilo to, co jsem tušila a řešila vlastně celou dobu našeho vztahu - má rád svůj svobodný život, svou samotu, bojí se, o co všechno by přišel, co by se mnou ztratil, že bych netolerovala jeho akce s kamarády, neměl by kam "utéct" při hádkách ( doteď je řešil opravdu útěkem k sobě domů a čekal, že se nějak vyřeší neshody samy ). Nějak se s tím snažím srovnat. V mnohém ho vlastně i chápu, má právo na svůj život, vlastně mi nikdy víc ani nesliboval, jen já věřila v něco víc. Bolí mě ta ztráta iluzí, navíc, bohužel není první. Bolí mě ztráta jeho samotného, jako člověka - já k němu v mnohém opravdu vzhlížela a považovala ho za svůj chlapský ideál. Jen jsme měli každý jinou představu o fungování vztahu, on chtěl jen brát všechno to hezké, obětovat pro to nebyl ochotný nic. Pořád v sobě živím tu malou naději, že "časem" mu něco dojde, že něco přehodnotí, dokud ještě bude čas.....ale vím, že bych se raději měla smířit s aktuální situací. Je vůbec reálná šance, aby partner po rozchodu došel k nějaké zásadní změně ve smýšlení, děje se tohle v reálu, nebo je to sci-fi?