Re:

Jak já závidím těm, kterým děti už sedí nebo naopak ještě jen leží a neprchají. Ten náš truhlík si ne a ne sednou, zato už přechytne od gauče na stolek a tam rabuje, obchází postýlku a zvedá nožku u křesla, asi že by chtěl nahoru. Ale neumí z toho stoje dolů a taky je jeho odvaha větší než jeho dovednosti, protože se jednou rukou pouští a různě se otáčí a natahuje a pak padá buď naznak nebo ve vývrtce. Dnes jsem ho už ze zoufalství zkusila dát do nosítka na záda, že ho budu doma občas poponášet, ať taky něco udělám, protože většinu času trávím na zemi a dělám záchranu.
Co se jídla týká, jogurt u nás zatím neuspěl ani míchanej s něčím, takže má přesnídávky, zeleninu s masem a kaše, jinak střídám skleničky s domácím, většinou mám pár skleniček v mrazáku.
A dnes nám přišly první "botičky", kožené capáčky, vypadá to, že se mu v nich bude dobře řádit, sedí dobře na nožce a nepotí se v nich.