Re:

Šťastný to člověk, který nemusí sladké

Já právě přišla z posilovny, byla jsem se dvěma mladšími a kočárem ve městě na nákupy a utlačit kočár byla teda šichta, zvlášť když se jej ještě snažil držet Mar., ječel u toho, protože chodníčky ve sněhu jsou s bídou tak na šířku kočáru, a šlo se mu těžko, když jsem ho vysadila na chvíli na kočár, tak to zase nešlo mě, ....

Edvi, říkám to už poněkolikáté, fakt nechápu, jak funguješ se spánkovým deficitem. Já spím/nespím třetí noc a dnes ráno jsem nemohla fakt už rozlepit oči, zdálo se mi, že vstávám, chystám mlíko, budím děti a ono se mi to fakt jen zdálo a několikrát po sobě, pak jsme letěli jk rakety, protože jsme díky mě vstanuli pozdě. Nevím, jestli je to tím časovým posunem, spíše ne, jen shoda náhod (rostoucí zuby, ucpané nosy, kašel), ale děti usínají tak kolem 23, teda dávám je dříve, ale do 22 nespí a pak usnou, vzbudí se a pořád dokolečka a jak mě tak něco vzbudí z dřímoty poněkolikáté, pak nemůžu pro změnu zabrat zase já. A pak jsem nemožná, nevyspaná a než se rozfunguju, trvá to.