Re:

Tak my nemáme takové extrémy, ale někdy mám taky dost, jak děti zkoušejí pevnost mých nervů.
Včera večer Matěj brečel až řval od 20-22, vždy když začínal usínat, musel Martínek do něj vrtat a zase ho vzbudil. Mar.asi vypil tajně hopsinkovou šťávu a skákal, pištěl, dloubal do Matěje, neb chtěl, ať si s ním hraje. Po 22 odpadl Matěj, půl hoďky na to Martínek a já padla jak podťatá a okamžitě usnula, ale asi jen na čtvrt hodiny, Martínka vzbudil kašel, jak mu natekly snople do krku a skoro mě poblil do obličeje, ještě že jsem měla po ruce plínu. Ještě jsem ani nedolehla pořádně zpátky a přišla K., že nestihla dojít na WC a málem jsem stoupla do kaluže jak jsem šla. Dnes ráno nechtěl Mat.vstávat, pak trucoval a neoblíkal se, pokud něco dělal, tak natruc naopak než měl a nás jako obvykle tlačil čas. To už dlouho nebrečel celou cestu do školky, navíc mu foukal vítr sníh do obličeje. Na školní dvůr jsme vcházeli, když už zvonilo, tak K.letěla do šaten jak vystřelená z praku.
Manžel byl se dvěma staršími včera asi hodinu venku a večer mi říká "to je děs, chvíli kňučel kvůli něčemu Matouš, pak zase Kateřina" a já na to, že to mám takto celé dny a se čtyřmi dětmi