Re: Chudinky my macechy

Já tě chápu, chápu i to, že nejde o nic jiného, než si postěžovat. Také mám nevlastní, ale dceru. Je moc fajn, vycházím s ní dobře, mám jí ráda a v plno věcech si i notujeme a nasmějem se, každý si myslí, že máme nádherný vztah. Ale, musím v koutku duše říct, ač se za to stydím, že když tu některé dny není, je mi líp, cítím se volněji. Nejde o to, že by mi vadila, ale o ten pocit, že je tu někdo, kdo je vlastně z jiné rodiny, takže odpadá takové to soukromí. Je v pubertě, takže všechno co zaslechne nebo vidí okamžitě povídá na "druhé straně" a samozřejmě i naopak u nás, takže vím, jak to je. Např. oni se hádali a mamka plakala, nebo celkově o věcech, které třeba já nechci naopak aby věděli oni o nás. A vůbec nepomáhá říct, prosím tě tohle je mezi námi a naší částí rodiny, prosím mohla bys to respektovat a o této věci nemluvit? To je to samé, jako říct, vyzvoň jim to. Neudrží to v sobě, typická ženská a já jí chápu, prostě je ukecaná, není zlá. Také je úplně jinak vychovaná, má jiné návyky a plno věcí komentuje stylem, tohle u nás děláme jinak a tohle my nemáme, máme. Vlastně o nic nejde, nechávám jí být, nemyslí to špatně, ale už to tu atmosféru rodiny narušuje. Zkuste si mít každých 14 dní a plno dní mezi doma rodinnou návštěvu, ač skvělou. Někdo to dá, ale pro někoho, kdo nemusí změny a zásahy do soukromí je to těžké. A takové to, s tím sis ho brala, no nevím, ženská co ještě nemá děti a jde do toho s chlapem, který už dítě má, nemá představu co jí čeká, já do toho šla s tím, že to chci zvládnout, ale na určité věci vás nikdo nepřipraví.