Re: nezájem otce

vlad,

tohle je fakt těžké. Já znám případ z okolí, kdy máma tatínka omlouvala a líčila v pozitivnějším světle jen relativně krátký čas (dvakrát děti sbalené a marně čekající, příště už jim řekla jen, že možná pojedou s tátou, pokud dodrží, co slíbil; otec telefonoval dva dny předem přímo se starším dítětem, jak přijede, jak se těší; v den příjezdu nebral telefon, v sobotu napsal sms, že "měl moc práce"). Tohle se opakovalo furt dokola. Když si otec po dvou letech bez kontaktu vzal děti na týden v létě, řekl jim, že mu maminka telefonovala, že nemá jezdit, že mu je stejně nedá - a ty děti mu to uvěřily. Děti touží být milovány OBĚMA rodiči, mateřskou lásku mají v tu chvíli jistou, o otcovu bojují, takže mu uvěří.
Tyhle děti nakonec pochopily ještě před pubertou, ale byla to pro ně tvrdá škola a stejně to občas mělo v pubertě dozvuky stylu "jsi tak zlá, že s tebou táta nevydržel".

Za sebe jsem pro opatrně, bez zášti servírovanou pravdu.