Re: Jak bojovat s blížící se krizí ?

Jak říkají holky...některé věci se dají jen přijmout a obrousí a otupí je jen čas.
když je člověk přijme, nějakým způsobem se otevřou dveře k něčemu jinému, což ale v určité fázi člověka vůbec nenapadne a nebo není ochoten se na ty nové dveře ani podívat.
Ztráta dítěte je obrovská ztráta, kterou z hlavy nevygumuješ...opravdu až časem se to otupí. Ale nech to smutnění proběhnout, neodháněj ho, dopřej si ho...ale snaž se do něj nezabřednout na dlouhou dobu....rozruš ho nějak činností..smutni při činnosti, ne v podteli pod dekou. A pokud ti pomůže se svěřit (jsou lidi, kteří to neumí a dusí si to v sobě), svěř se někomu...komukoliv...i manželovi, má na to i právo vědět, čím se trápíš.
Klidně bych zavlolala třeba na tu "modrou linku"...a vysypala to ze sebe...
A třeba tě okolnosti života ještě hodně příjemně překvapí, člověk nikdy neví