Re: Vykáte mladým lidem?

Vykám všem mladým lidem, se kterými přijdu poprvé do kontaktu. Tykám jen dětem max. do cca 12 let. Ale občas vykám i těm mladším, pokud se ke mně dostanou v rámci skupiny těch zhruba patnáctiletých. Ćasto se posléze domluvíme na přechodu na tykání, ale automatické tykání bych ze své strany považovala za hrubost.

Někdy je možná trochu potíž rozlišit „dítě“ od „dospívajícího“, ale většinou je to poznat celkem dobře, jakmile se děti začnou cítít dospěle, dají to najevo svým chováním, oblečením apod. A když si náhodou nejsem jista, tak vždy raději začnu vykat i dítěti, maximálně ho to trochu pobaví, což je rozhodně lepší, než abych urazila někoho dospělejšího s mladistvým výzorem.
Stalo se mi to docela nedávno, na exkurzi se mi vyskytla devítiletá dívčina, ale tak neobyčejná, že působila duševně zcela dospěle (pracuju s nadanými, takže tam takové bývají celkem často). Vzájemně jsme si vykaly a žádná potíž z toho nepošla.

Když mi někdo začne automaticky tykat, tak myslím celkem rozliším, kdy je to tykání agrsivní a kdy tykání laskavé (když mi začala okamžitě tykat synova stoletá prababička, tak jsem to považovala spíš za čest).
Ale špatně snáším takové to tykání ve snaze ukázat převahu, domoci se nade mnou nějaké výhody apod. Věk není zásluha. Takovým lidem odpovídám podle jedné mayovky „Je to od tebe moc hezké, žes mě ráčil poctít důvěrným tykáním, ale příště se mě předem raději dovol“.