Re: naučené reakce

Mirko, když ono to není tak přímočaré. Na vesnici se lidé většinou znají, potkávají se minimálně se znají od vidění. Velké město, různí lidé, větší anonymita... Já se třeba přiznávám, že to nemusí být lhostejnost - často je to spíše nevidění a nebo špatná zkušenost s tím, že Ti jednou někdo vynadá, že nemáš zasahovat do čeho je Ti prd a příště se chováš obezřetněji než zasáhneš.
Já jsem zase zažila opakovaně to, že na hřišti pobíhám pořád za svými dětmi. Přijde maminka se sotva chodícím dítkem, odejde s kámoškou cca 200 m od hřiště na deku, vytáhnou si kafíčka, cigaretky a dítě běhá po hřišti samo. Najednou rána, následný řev dítěte (spadlo na hlavu, jak bylo odkopnuto jiným dítkem na houpačce), maminka přiběhne, dítěti naseká na zadek, že nemá pořád řvát Podobnou scénu jsem viděla několikrát... Takže podle mě víc než lhostejnost cizích lidí já vídám lhostejnost či ignoraci rodičů vůči jejich dětem, žel
Nebo přijdu na hřiště, věnuji se svým dětem, stavíme si bábovičky, či pak jdeme hrát badminton, házet si diskem... přidávají se cizí děti, když se chci věnovat hlavně těm mým ne vždycky mám chuť se věnovat půlce hřiště - kouknu a jejich rodiče cigaretka, kafíčko, pivečko a většina se ani nepřijde zeptat, jestli nám třeba nevadí, že nás jejich dítě baví už hodinu... Tak čí je to lhostejnost