Re: Lidé v nouzi

Určitě to stačilo
Já už jsem tak strašně nedůvěřivá a otrlá, až se za sebe občas stydím. Tuhle jsem stála v Kauflandu před vchodem, hlídala dceru na takovém tom kývacím autíčku a čekala, až syn přijde z WC a přišel pán, takový starší, ošuntělý a jestli může o něco poprosit. Ani se mi nechtělo mu odpovídat, čekala jsem samozřejmě podobnou historku o tom, co se mu přihodilo nebo prostou žádost "o pět korun", ale podívala jsem se tedy na něho a čekala a on jestli bych mu mohla chvíli pohlídat vozík s nákupem, že by si zašel na záchod... Připadala jsem si dost trapně, ještě, že jsem mu rovnou neřekla "nemůžete", což mě jako první napadlo :-(