Re: Manzelska krize

Eeko,
především neznám ani jeden vztah, který by byl pevný, harmonický a řekněme "láskyplný" mezi dvěma lidmi, kteří mají naprosto odlišné preference, hodnoty, zájmy a neumím si představit, na jakém základě by takový měl být.
Je to jako v tom citátu, co se píše na svatební oznámení - Musíme být trochu stejní, abychom si rozuměli, a trochu jiní, abychom se milovali.

A když už připustím, že takový vztah fungovat může (např. jeden je workoholik a druhý dobrovolně a ochotně přijme roli supportu, zázemí, toho, kdo ráno udělá snídani a během dne věnuje partnerovi v práci max. vzpomínku a večer večeři, ale nečeká od něj nic víc než to, že mu komfort osoby v domácnosti zajistí), tak to nejpíš nebude případ zakladatelky, protože té to očividně nestačí.
Na rozdíl od většiny ostatních si nemyslím, že zájmy a koníčky jsou vedlejší, nedůležité, a stejně se na ně jednou bude muset každý vykašlat, protože bude mít děti a nebude na ně mít čas, případně náladu. Za prvé proto, že lidé si koníčky vybírají právě podle toho, jací jsou, k čemu inklinují, a za druhé proto, že vidím kolem sebe, kam tenhle předpoklad vede - ke konfliktům a nespokojenosti, kdy např. partner milující cyklistiku je po svatbě a příchodu dětí nucen, aby seděl doma a nejezdil furt někam na kole, protože ten druhý si chce doma povídat nebo hrát s dětmi.

Pokud si někoho zvolím za partnera, tak si ho volím jako komplexní osobnost, nevyberu si jen to dobré, co se mi líbí a co mi vyhovuje a nad tím ostatním nemávnu rukou s tím, že se to buď srovná nebo se toho ten druhý kvůli mně vzdá. Tomu vášnivému cyklistovi s 99% pravděpodobnosti nebude náhradou za kolo stačit jít s rodinou na houby. Buď pojede na kolo, dosáhne svého, ale nebude tak úplně v pohodě proto, že si to musel vyhádat a ví, že jeho partnerce je to proti srsti, nebo nepojede a bude naštvaný, že se nechal ukecat, aby byl klid. Oba dva z toho páru jsou v takovém případě nespokojení.
Vůbec nejde o to, aby ti dva dělali VŠECHNO společně a stáli si, jak píše Lassie, "pořád za prdelí". Měli by se v něčem doplňovat a něco sdílet - něco, co je pro oba důležité a podstatné. Klidně to mohou být děti a rodina, ale musí to tak mít oba dva. Ve chvíli, kdy je pro jednoho na prvním místě rodina a pro druhého práce nastává PROBLÉM. To je ostatně z tématu jasně vidět.

Chápu, že mé pojetí vztahu nebo preference v něm přijdou většině lidí divný nebo nepochopitelný. Já si zas neumím představit, že by to mělo/mohlo být jinak a byla bych v takovém vztahu spokojená, protože vím, že nebyla.