Re: Manzelska krize

Žila bys s někým, na koho je sice spolehnutí, má tě rád, je "pro rodinu", nepije, nechodí za ženskými, nosí ti kytky, ale v podstatě nemáte o čem mluvit, protože se v zájmech totálně rozcházíte?

Monty, slyšela jsem kdysi takovou moudrost babiček: Vzít si toho, kdo tě má rád víc, než ty jeho. Kdo se v tobě vzhlíží. To, co popisuješ, se tomu docela podobá. Naše babičky byly hodně pragmatické, často šlo o přežití a tak moc neřešily tu nadstavbu, ale to aby rodina a ony samy se s tím mužem především měly dobře. Když se budou mít dobře, následně ho budou taky mít rády. Ne pro jeho modré oči nebo společné zájmy, ale spíš z úcty a z toho, že se postará o rodinu a o ně, že se k nim pěkně chová.
Dneska se vybírá jiným stylem, na druhé straně doba hodně přitvrzuje, ale vztahy krachují a cynicky si člověk musí přiznat, že na té pravdě našich babiček něco je. Člověk by se nikdy v takovém vztahu nevznášel na obláčku, ale prostě spokojeně žil. A nepadal by do pekla, na partnera by bylo spolehnutí, že pro tebe i rodinu padne.
Znám takové vztahy i dneska, kde muž miluje víc, v ženě se vzhlíží a ty ženy mají doslova dobré bydlo. Bohužel často si na to zvyknou a i na to začnou hřešit.
Samozřejmě i opak bývá pravdou, ale to nebudu rozebírat, bere se to tady ze strany ženy, tak píšu jen o ženě.