Re: Co všechno jste ochotné udělat pro změnu/zlepšení situace?

Ridwen, ja bych k psychologovi asi nesla, protoze mi pripada (mozna je to blbost) za par hodin ten psycholog nemuze poznat celou moji osobnost a ani z meho vypraveni nemuze poznat napr osobnost meho partnera...nechci nam dvema fandit, ale oba jsme celkem sloziti a mnohovrstevnati a ovlivneni vsim moznym a navic se stale menime...fakt jsem nikdy nepochopila, jak se k tomu muze psycholog zodpovedne postavit, jak chce analyzovat lidi, o kterych vi jen malo...chce je snad zaradit do nejake skatulky, se kterou ma drivejsi zkusenost nebo o ktere ma nacteno a podle toho jim bude radit?

krom toho moje kamaradka se nechala od manzela presvedcit, ze ma problemy, chodila po psycholozich, aby se vypovidala, pak se nechala hospitalizovat v psych. lecebne, "aby si odpocinula"...znala jsem ji predtim dlouho, i z narocnych situaci (studentsky pobyt v cizine, jeji uraz tam atd.), pripadala mi vicemene OK, ale pak tech sezeni a leceni manzel zneuzil, rozvedl se s ni, dostal ji ze spolecneho bytu a prakticky ji pripravil o deti, prinesl k soudu tuny lekarskych zprav a ona proste dostala stigma cvoka, na ktere soudy slysely (byt treba jen podvedome) ..... do manzelstvi jsem jim nevidela, to je fakt, ale je to pro mne dostatecnym varovanim, abych - kde to zvladnu sama - odbornou pomoc nehledala....na kazdem se neco najde a soud spis sveri dite do pece zdanlive bezproblemoveho otce nez do pece matky, na kterou ma spis plny zprav od psychologu a psychiatru...jak takova matka ma presvedcit soud, ze je OK a ze muze v pohode vychovavat deti?