, ale na druhou stranu zase mi připadá, že mám tak málo příležitostí dělat opravdu jen jednu věc - už jen proto, že minimálně musím pořád na něco odpovídat synovi - pořád se na něco ptá, s něčím potřebuje pomoci, něco mi chce ukázat apod. a nechci mu pořád říkat počkej, počkej, až potom, protože to "potom" by taky nemuselo být nikdy... takže jedinou šanci něco opravdu soustředěně dělat mám až večer, když syn usne a nebo občas dopoledne, když je syn ve školce a já mám volno, ale to většinou něco obíhám venku, takže sama doma taky moc nejsem. Když mám volno, tak syna beru ze školky po obědě, protože vždycky dva dny jsem prakticky od rána až do večera v práci a vidíme se jen tu necelou hodinku ráno a pak zase až druhý den...a i když mám volno, tak leckdy zase obíháme logopedii a další odborníky, nebo s ním jinak pracuji (má dysfázii)...takže jsem tak málokdy doma sama, že si to pak vynahrazuju v noci....
Edudant a Francimor od Karla Poláčka v Hudebním divadle v Karlíně
Tipy na vánoční dárky pro celou rodinu
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem
Kreativ Ostrava 2025Ostrava-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.