Re: Co jste ve vztahu dřív považovali za důležité a dnes už ne?

"jenže tím, že se sama od sebe překonáváš, dáváš tomu druhému prostor, aby se překonávat nemusel"

Upřímně řečeno nevím, jak jsem měla postupovat jinak.
Když se manžel začal chovat jako nepartner, tak jsem se s ním rozvedla.
Když přestal fungovat jako otec, podala jsem návrh na soudní úpravu poměrů.
K soudu donesl šanon důkazů, že je chudý jako kostelní myš a jak ještě bude chudý později. Soud rozhodl v neprospěch dítěte. Podala jsem odvolání. Exmanžel si najal (chudý) drahého advokáta a dotáhl k soudu další dva šanony. Soud zcela pominul moje podklady a důkazy a rozhodl o zcela směšné částce. Na moje vyjádření, že tak jako tak ty reálné potřeby vzniknou a NĚKDO je uhradit bude muset (a budu to tedy muset nelogicky být já, s podstatně nižším platem), mi bylo řečeno, že právě proto jsou alimenty jen "příspěvek". Proti odvolacímu soudu již není odvolání, takže aktuálně jsem udělala vše, čeho jsem byla schopná, a co jaksi bylo reálně možné. Mmch, po dobu, než soud rozhodne (rok a více) stejně musí ten, komu ten druhý neplatí, ale kdo ty děti reálně živí, živit a šatit. Samozřejmě by se i on na to mohl vykašlat, ale na to normální člověk obvykle nemá žaludek.