dášo, na to musím mít aspoň stabilní práci, to nemám
jak by zareagoval? on se v tom bahní, tam někde na úrovni podvědomí mě má dobře přečtenou a ví, že to na mě zabírá, vždycky to tak dělal, jen to kdysi byl slabý čajíček, to byly slabé případy
tenhle systém reakce je totiž legrační, když o nic nejde, ten druhý se může zasmát a nijak mu to vyhrožování nevadí, neohrožuje ho
on ví, že tohle na mě platí
bojím se toho a proto to na mě platí, nedokážu pokrčit rameny, i když jsem si posledně už říkala, že kdybych to přenechala osudu a vyšší moci a neděsila se toho, tak by se to třeba časem nějak vyřešilo i samo, nebo bych to vyřešila v okamžiku, kdy budou děti větší,bohužel nejsem ten typ, co to dokáže hodit za hlavu a on toho využívá, jiná by si dokázala možná zachovat chladnou hlavu a věřila ve svojí šťastnou hvězdu a budoucnost
no a zachovala bych si psychickou stabilitu, protože bych nežila s pocitem beznaděje, jak špatně skončím


i to vyhrožování absencí sexu není legrační, když nejsem typ na nevěru, navíc se bojím, jak by se choval, kdyby se jí domákl

není typ na domluvu - kulturně se domluvíme a každý si najde partnera, udržíme rodinu, než děti povyrostou, pak se nějak zařídíme
o sociálních dávkách se nechci bavit, když se nad tím každý zamyslí, tak je mu jasný, že nízkopříjmová samoživitelka, která nemá hodně dětí, neumí proplouvat, okamžitě si najít jakéhokoliv partnera, aby pomáhal utáhnout životní náklady, navíc nemá hlídání, bude na dně, takže odejít okamžitě středem prostě není řešení
