Re: Partner je na mně závislý

mám sestřenici, která byla přesně takový nedomazlený typ z domova

tyhle typy mají ten problém, že si s někým potřebují ty citové postřehy uspokojit, aby ten vztah mohli prožívat pozitivně
jakmile jejich partner začne okamžitě dělat oddalovací tanečky, tak je to ještě víc znejistí a víc přitlačí na pilu, případně se začnou cítit sami a nemilovaní, ty mu ty tanečky teď děláš, protože jsi dost neprakticky přistoupila na společné bydlení v okamžiku, kdy on se teprve zamiloval, ta aura zamilovanosti ho neměla čas přejít za normálního chození, takže to vybublalo až ve společné domácnosti a to je ten problém
kdybyste spolu chodili dva roky, patrně by z něj to prvotní nadšení vyšumělo a v okamžiku nastěhování by už byl střízliv, ty sis ho bohužel nastěhovala domů právě v okamžiku, kdy se zamiloval, to spousta lidí bere hned jako level, že vztah je závazný, následně jsi se ale začala cukat, chtít okamžitě vlastní prostor, sdělila jsi mu, že s ním nechceš další děti - víš, jak bych na tohle zareagovala já? taky by mě to znejistilo, když v okamžiku největší zamilovanosti partner začne říkat a signalizovat, ať se odlepím a že společný život se mnou nebere až tak vážně. Promiň, ale ty máš děti, jemu je 32 /zřejmě žádné nemá/, ty mu řekneš, že do levelu rodiny nikdy nepostoupíte, myslím, že v okamžiku kdy jsem se zamiloval, utrhnul a nastěhoval se k momentální lásce největší, tohle musí být dost velký šok.
Ranaře by to třeba vedlo k tomu, že by přehodnotil vztah k tobě, citlivku to naopak pudí ti tím víc dávat najevo lásku, abys ho neopustila.
Je špatně nastavený, ale svým způsobem v něm tenhle duševní stav nejistoty produkuješ ty.
Nestěhovala bych si s malými dětmi muže okamžitě do bytu, aby po nastěhování zjistil, že z toho bude vlastně jen nezávazné soužití.
Věř, že takový typ soužití nebere každý jako ideál.
On se měl ideálně zamilovat do nějaké bezdětné holčiny, která je prorodinný typ a chce s ním děti a chce si tu zamilovanost užívat. Každý potřebujete někoho jiného, jiný typ člověka.
Kdyby sis ho dokázala dovychovat, nastavit hranice, na druhé straně mu poskytnout trvalý vztah, nebudeš mít lepšího a oddanějšího partnera, jen z tebe musí cítit jistotu.
Jenže už tebe mi pro přijde trochu tak, jako to dělají nějaké rozvedené - honem si chlapa nastěhují, je to praktické, nemusí se nikam běhat draze na rande, řešit hlídání dětí - a on se bude doma pracovně podílet, pomůže financovat cizí děti, jenže pak zjistí, že to sice ano, ale on by chtěl něco víc, než jen tatínkovat pro cizí děti, chtěl by svoji exkluzívní partnerku, chtěl by třeba vlastní děti, nejen platit na ty cizí.
Pro svobodného bezdětného by byla ideálem žena, která s ním alespoň chce vlastní rodinu, plány do budoucna jasně signalizují, že je s člověkem počítáno.
Mě někdo od začátku signalizovat, že rodina nebude, tak bych se necítila zrovna akceptovaná, připadala bych si jako partner na dobu omezenou s nijak hlubokým citovým vztahem.On by tohle možná nedokázal slovně formulovat, ale v okamžiku nejvyšší zamilovanosti, když si přivázal na krk vlastní rodinu, tak cítí silný pocit znejistění, nulová citová jistota.
Jestli mu jí nejsi schopná dát, nejsi partnerka pro něj a partnerka pro něj bude mladá bezdětná holčina, která bude ráda hnízdit.
Ty už jsi někde jinde a on tím trpí. Tebe nemůže dostat na svoji úroveň a ty se mu taky nepřizpůsobíš.