Re: Jsem vyždímaná

Dneska jsi napsala to, jak si připadám já už od rána. Začne to tím, že musím vstát a nachystat snídaně a svačinky do školy a školky a prtěti. Pak musím děti nahnat do koupelny, aby se umyly, k snídani, aby se najedly, dát jim oblečení, aby se oblékly a učesat je a říct jim, aby se obuly. Jinak žádnou z těch věcí neudělají. Dnes ráno jsem vybublala už v autě. Každé ráno děláme to stejné a přesto se nejsou schopni sami oblíct, umýt a obout se bez dvacatero připomínání. Připadám si jak kolovrátek.
Pak zácpou do školy a do školky, u školky zjištění, že si prostřední nechala doma batůžek se svačinou a pitím. Myslela jsem, že mě na místě klepne, doslova.
Prostě od rána si přijdu vystreslá a nemám moc proč, všechno je v pohodě, děti zdravé, včera jsem si byla zaběhat, takže relax taky nějaký je, ale nemůžu to rozdýchat. Budu se muset naučit nějaké relaxační dýchání nebo co. Sama sebe nesnáším za to, jak mě takovíhle kraviny vytáčí, nechci být máma co pořád řve, ale fakt nevím jak na to.
Tak jen posílám