Re: Majetnické sklony

Nat, aha, ten vztah je relativně čerstvý, žárlíš, protože si ještě nejsi jistá... jo, asi chápu. V tom případě si myslím, že to na psychoterapii ještě není, pokud rozumově víš, že ho máš "nechat žít". Postupovala bych asi tak, že když přijde s něčím takovým (ve čtvrtek jedu na celý ded s xy na hory) a v tobě se zvedne ta vlna "sakra to ne, ať je se mnou - s náma!!!" tak počítat do desíti v duchu a rychle začít přemýšlet, jestli je to objektivně už "přes čáru", nebo ne. Pokud ne, tak si šlápnout na jazyk, na majetnické city, a říct: "no jo, radši bych tě měla doma, ale dobře..." i když se tím hodně přemáháš, a žádné "dobře" to pro tebe v tu chvíli není. Prostě najít způsob, jak ten kritický okamžik překonat bez scény, rozdýchat to, a pak později už "rozumově víš". Myslím, že by to svépomocí jít mohlo.