Re: Mám pořád ustupovat?

Už to tu ostatní psali a já souhlasím - kdyby se mě někdo zeptal "a budeš se mnou až do smrti", tak bych si o něm myslela, že je divnej - protože jak to proboha mám vědět (i když v tuto chvíli jsem 100% přesvědčená, že ho mám ráda a chci s ním zůstat, tak přece nemůžu na takovou otázku poctivě odpovědět, a předpokládám, že o lež nestojí/ani já ji nejsem ochotná říct).

Druhá věc - neumím si představit, že by mě někdo VYHODIL Z BYTU, a natož z takové banální příčiny, to by byla pro mě asi konečná bez ohledu na to, jestli by se mi omluvil nebo ne. Skoro jako kdyby mi řekl krávo nebo dal facku.

To Ti neříkám, abych ti dávala kapky, ale jako úhel pohledu někoho s mým typem uvažování, někoho vyhodit je podle mě velmi silnej kalibr, reakce na velmi silnou příčinu a je obrovská šance, že se ten člověk už nevrátí.