Re: Jaké máte

Taky se nemůžu spolehnout v tomto ani na mámu ani na muže.
Máma mě při svěření se ještě dorazí - jak si za to můžu sama a že nemám fňukat a co ona zvládala v mém věku atd. atd. - a muž buď dělá, že poslouchá, ale ve skutečnosti si přemýšlí o svém, nebo to nějak cynicky shodí. S kamarádkami není moc čas se vídat, takže pak taky nějaký svěřování nehrozí, když se vidíme, tak hekticky, není čas ani dopovědět větu, protože děti lomozí a vyžadují pozornost, nebo je přítomen partner, před kterými se svěřovat nechci.

Měla jsem spřízněnou duši - kamaráda - ale ten se oženil a žena si ho hlídá jak ostříž Co už se dá dělat, to tak holt je.

Dřív jsem se svěřovala deníku, teď už ani na to není čas a ani bych to nechtěla - nevím, kam bych ho schovala, aby ho někdo z domácnosti nenašel.