Re: Jaké máte spřízněné duše?

Kamarádky. Některé už hodně dlouho, ze základky, jednu z VŠ, tři z práce a tři přes dětičky. Ted jsem si uvědomila, kolik mám vlastně lidí, co mi rozumí. Je pravda, že s každou sdílím něco. S jednou nerozebírám trápení s mužem, protože prostě žije šťastně a sdílet to nedokáže. S některými dávnými se sejdeme jednou za rok a pak to je jako kdyby jsme včera skončily v hovoru a dnes pokračujeme, i když jsme si rok neříkaly žádné aktuality. K určitým lidem si vytvořím poměrně rychle hodně hluboký vztah a i když se nevyhledáváme, tak to setkání je vždycky o spříznění. Sdílím pocity, život s dost lidma, ale paradoxně jsem introvert a vždy filtruju, i když to ten druhý nepozná.