Re: Když je někdo tak hodný, až je hloupý.

Taky tomu moc nerozumím.

"Hodného až je hloupý" si představuju tak, že tím, co dělá, sám sobě škodí, protože to, co dělá pro druhé, je těžký nadstandard a dělá to třeba i pro lidi, kteří ho vzápětí ošidí, okradou, podvedou a podobně.

Všechno to, co popisuješ (pomoc vozíčkářovi, aby nezmrznul, držet slovo i když se naskytne lepší příležitost, uklízení hovínek i když mě nikdo nevidí, to, že nelžeš, ozveš se, když se děje nespravedlnost, nepředstíráš zájem, když ho necítíš, nejsi schopna tahat z lidí peníze) považuju za "standard slušného člověka", aby se mohl ráno na sebe bez odporu podívat do zrcadla. Tedy že je to určitě zásluha, protože být slušným JE zásluha a veliká, ale není to nic, kvůli čemu by se člověk musel tlouct do hlavy, že je slušnej MOC a že tím trpí.

Ta druhá část "si neodpočinu, necítím se milovaná, necítím prostě nic. Já nechci být hodná. Chci, aby mi míň záleželo na tom, jak se cítí ten vedle mě (pokud teda nehyne v mrazu, hlady nebo bolestí, tam mám hranici), pokud jsou jeho libé pocity na můj úkor, a co si myslí o mě, ale chci se cítit dobře já, ne pod tlakem věčné snahy vše kolem sebe vylepšovat, optimalizovat, nést odpovědnost za rychlost zeměkoule. " ale je možná o něčem jiném, o nějakém konkrétním vztahu nebo člověku, u kterého máš pocit, že si Tě "neváží"?

Pokud ne a je to myšleno jen obecně, tak je možná ořech v té druhé a ne v té první části. Protože jedna věc je chovat se obecně v mezích slušnosti (což ta první půlka splňuje beze zbytku) a druhá věc je myslet si, že JÁ to všechno vyřeším, a nést na sobě zbytečně velkou odpovědnost za všechno a všechny kolem sebe. To jsou ty "libé pocity na Tvůj úkor", které vnímám jako něco NAVÍC, co děláš NAD tu obecnou slušnost, a čím vlastně snímáš z toho druhého člověka část toho, co by měl správně nést on. Asi by to chtělo být konkrétnější, protože takhle se můžeme jen dohadovat, jak to myslíš, ale pokud nejde o život, tak bych úplně klidně nechala své bližní, ať si nesou svoje břemena (nebo spíš normální běžná životní břemínka) sami.