nebo

Já tomu říkám, že život je sinusoida. Chvíli je oblouk nahoru, chvíli střed, pak to zas padá dolů a tak různě se to vlní. Pokud jsi hodně dole, tak máš před sebou, logicky, zase cestu nahoru, jinam to vést nemůže.
No a pak druhá rada - podporovací. Pokud nemůžeš změnit skutek, můžeš si aspoň vybrat, jak se k němu postavíš, jak se na něj podíváš. Pokud přijde třeba nemoc, nemůžeš ji zrušit, ale můžeš si vybrat, jestli ji budeš léčit nebo zanedbávat a flákáním léčby zhoršíš stav... a taky si můžeš vybrat, jestli budeš brečet, že jsi nemocná nebo hledat, co v tom mezidobí, dokud jsi nemocná, můžeš i s tím omezením zažít a užít pěkného. (Jako že když už má člověk chřipku a je mu blbě, tak se aspoň pořádně dospí, což jindy tolik nestíhá a přečtě si v posteli pěknou knížku. Na skoro všem blbém se dá najít aspoň něco maličkýho pěknýho.)