Re: Potřebuji morální podporu

V první řadě buď na sebe hrdá, že ses dokopala k řešení. Na to každá nemá

Jasně, člověk, hlavně tedy ženská, má občas pocit, že pořád řeší, pořád se do něčeho kope a pořád nic z toho, ale to je fakt jen pocit, kterého je třeba se postupně zbavit.
Vracet se bude, ale nesmí převládat

Jako první pomoc bych doporučila denně drobnou radost - opravdu to účinkuje na něco malého se těšit.
Třeba na čokoládu u televize, na sklenku vína a pokec s kamarádkou, na kafe a oblíbenou muziku... Cokoli, co člověka potěší.

Další krok jsou těšení a radosti větší - třeba na letní výlety, na hezké počasí, na nové šaty, plavky, na setkání s někým, koho často nevídáš, na houby, na koupání v řece a klidně třeba na vánoce nebo na adventní trhy - prostě něco v dlouhodobém horizontu (mám kamaráda, který je vášnivý lyžař, ale nemá na to, aby jezdil do Alp či Krkonoš a na Šumavě letos nebyl prakticky žádný sníh - rozhodně ne na to, aby mohl v kuse uběhnout svých 50-60km. Je pochopitelně naštvaný a těší se na listopad a prosinec, že konečně napadne )

Důležitá věc - mít někoho, kdo Tě podrží - rodinu, přátele - stačí jedna osoba, ale lépe je jich mít víc.
A mluvit o všem i o problémech. Málokdo se vědomě a cíleně dostane do svízelného období, takže se není zač stydět - naopak.

No a poslední důležitá věc - vědomí vlastní důležitosti a výjimečnosti.
Ne být namyšlená a nafrnělá, ale znát svou cenu a být na sebe hrdá

Jo a vědět, že bude líp