Mám se rozvést?

Dobrý den,potřebovala bych slyšet nestranný názor.Jsem vdaná přes dvacet let.Vdávala jsem se velmi mladá,moji rodiče pili a já jsem utíkala z domu.Manžela jsem si brala víceméně z rozumu.Byl hodný,měl mě rád..Naše manželství bylo někdy pěkné,většinou ale plné hádek.Celé roky s i nerozumím s manželovou matkou.Je to vulgární a hloupá žena,která nevychází s nikým.Organizuje nám život,chodí často na neohlášené návštěvy,bez klepání je u nás jako doma.Nemám žádné soukromí.Manžel je pracovitý a věrný chlap.Bohužel velký cholerik.Neumí pochválit,nesnáší kritiku,neuzná chybu.Je schopný udělat scénu kvůli špatně poskládaným botům,drobečkům na sedadle v autě,nestaženým žaluziím,nebo stačí když má někdo na věc jiný názor.Syn už je dospělý,bydlí s námi a manžel ho i před jeho přítelkyní neustále napomíná,někdy i vulgárně.Jakákoliv moje připomínka je kažení autority a nenávist vůči mně.Jsem pro něj odporná,nenávidí mě,těší se až pojede do prd...Na druhý den mi koupí parfém a snaží se.A tak pořád dokola.Syn se kolikrát snaží,sám má náročnou práci,přesto když např.chce manžela překvapit a uklidí dřevo,místo pochvaly ho manžel seřve,že to měl skládat jinak,nebo,že nechal ve sklepě zavřené okýnko a dřevo se zapaří.S manželem máme bohužel společnou práci,já jsem před lety ukončila kvůli podnikání školu.Letos jsem si udělala kurzy a chtěla jsem se osamostatnit,dělat práci,která mě baví.Poslouchám jak přilezu,jak skončím na úřadu práce,jak zničím společné podikání,jak bych si v těžké době měla práce vážit.Potom obrat a zase,že to bylo ve zlosti a prý mi to přeje.Jsem vyčerpaná,pořád čekám,co zase bude.Dceři je 13 let,je velmi citlivá,pořád nás s manželem dává dohromady.Omlouvá ho,že je asi unavený.Manžel je jak dva různí lidé.Z toho z něj cítím,že má málo sebevědomí,z toho je jak tyran.Navíc mám oba rodiče vážně nemocné a jsem na všechno sama.Přijedu z nemocnice a poslouchám,jak on je unavený a já se mu nevěnuji,když mi hrknou slzy,bojím se o život svých rodičů,manžel řve,že to přeháním,že nejsem normální,že jsem k němu studený psí čumák.Nemám k němu téměř žádné city,vadí mi jeho dotyk.Přesto se bojím rozvodu,že ublížím dětem,kteří oba budou studovat.Syn se dostal na vysokou,bojím se,že to neutáhnu.Děkuji moc za názory.Kristýna