Re: Mám se rozvést?

Ale no tak...zakladatelka utekla do manželství s pravděpodobně prvním použitelným (tenkrát) chlapem z neutěšené rodinné situace (rodiče pili), logicky se nechtěla hned rozvádět (zvlášť, když asi taky nepoznala doma žádný ideální vztah mezi partnery a tak ani nevěděla, co je a co není "pěkný vztah", popř. "normální vztah"). Jenže si pak na to za ta léta, co nechtěla přijít ještě i o svoji rodinu (dcera je pravděpodobně následek úvahy "není tak hrozný, pořídíme si ještě jedno dítě, ať mám dvě" popř. "určitě se to zlepší, až si pořídíme ještě jedno dítě"), zvykla... Teď dospěla, resp. prozřela, jenže "na stará kolena" je obtížné odcházet (opět píšu záměrně v uvozovkách). Tedy byť situace ZVENKU vypadá jednoznačně, NENÍ lehké se v ní "správně rozhodnout", když je člověk UVNITŘ.
Na tohle není špatný kouč...mimochodem, jak to dopadlo, zakladatelko, s tím psychologem - dobrali jste se k něčemu konkrétnímu, nebo jsi tam přestala docházet, protože se to manželovi nelíbilo? Mohla bys znovu pokračovat?