Ráchel,
jsou tam a dělají, co se naučili...sami většinou nic jiného nepoznali

. Netuší, že to jde dělat jinak

.
Jde o to, že na tom prvním stupni by měl ten učitel zvládnout velkou škálu oborů a ne každý je nadaný na vše. Hudebníci se většinou na tenhle obor nehrnou, takže pro většinu je hudebka něco, čím musí projít a prochází tím, co se po nich požaduje. A to jsou opravdu "horory", často má člověk během jednoho semestru zvládnout to, co se učí 5 let v ZUŠce

.
Takže pak může být takový učitel dobrý na matiku, češtinu, přírodovědu, vlastivědu, tělocvik...ale hudebku dává jen tak, jak se ji musel učit sám.
Mně se třeba hrozně líbí, když někdo může kdykoliv sednout ke klavíru, i třeba při matice, a přezpívat si "Jedna, dvě, tři, čtyři, pět....", ale přijde mi, že takových všestranně nadaných lidí je tak strašně málo....že mi přijde zvláštní to trvání na tom, aby učitelka na prvním stupni učila všechno....někdy je to na úkor hudebky, někdy na úkor matiky

.
Já měla na prvním stupni (tedy během 4 let) tři učitelky....a hudebku učily všechny úplně stejně.....jen tedy diktáty jsme z ní nepsali, ale že by mě to bavilo, něco jsem se při tom naučila, bylo mi to k něčemu, to rozhodně ne

. A jedna z těch učitelek učila i mého bráchu o 14 let dříve, takže tohle je prostě dlouhodobá věc....někdo měl štěstí, někdo smůlu....
Na škole, kde jsem učila, učí hudebku jedna ženská od prvních do devátých tříd...a něco to dá všem, i když taky ne každý nakonec zpívá...ale děti k ní chodí i do sboru a na flétny a nevím o tom, že by měl někdo s hudebkou problém....a to mi přijde fajn.