Re: Jste partnerský typ člověka?

Jájo, mě se to hrozně líbí. I když je to záhul, mám dům, zahradu, náročnou práci...ale miluju svůj volný čas, kdy nemusím NIC. Žádný ohledy na nikoho, přizpůsobování se, diplomacie... Dcera je už dospěláˇa je to fakt kámoška a syna máme ve střídavce. Ten týden kdy je u tatínka si užívám. Svobodná holka ;-) Pak mám energie a trpělivosti až až, když je syn u mne. Mám sice přítele, ale domů si ho nastěhovat, ani za zlatý prase....

Mě to vlastně nevadilo být sama nikdy. Jo jsou chvíle, kdy mi je smutno, ale těch chvil, kdy "JÁ jsem JÁ" je daleko víc a daleko víc si jich umím užívat. Poslední rok, dva mě ani nebaví někam chodit, myslím do společnosti. Courám u nás po horách, klábosíme s dcerou na zahradě (když je doma), nebo se válím v síti na zahradě a čtu... Pracuju doma, na zahradě a zjišťuju, že se vív a víc usmívám, zpívám si a život je čím dál krásnější dar. S přibývajícimi vráskami ubývají malicherné starosti, neřeším téměř nic...Jo, život je nádhernej dar

Udělej si ze své samoty přednost, hledej na tom pozitiva. Je to dlouhá cesta, ale jde to.

VŠE MÁME VE SVÉ HLAVĚ! Přeji ti hodně štěstí a pokud se objeví ON, tak ať je to příjemný bonus k tvé samostatnosti a ne někdo, koho potřebuješ...