Krize ve vztahu - není kam odejít

Ahoj,

příspěvků a diskusí na téma manželské krize je tu hodně...i já bych mohla už po dobu posledních tří let popisovat stále se prohlubující krizi, manželovo chování, které mě znechucuje čím dál více...jeho příšerný přístup k výchově, atd..

Řeším to s psycholožkou, chodili jsme do poradny, už jsem se jednou odstěhovala na 2 měsíce k tátovi, nic se nezměnilo..když proti něčemu protestuju, už slyším: když se ti to nelíbí, odstěhuj se na chalupu nebo k tatínkovi...S mou sestrou a švagrem se už nemohou vystát, táta ho tiše toleruje, ale myslí si svý..

Jenže, není kam jít, u táty to bylo provizorní řešení, už má menší byt, protože mamka nám po těžké nemoci odešla...a uspořené miliony na svůj byt nemám. Snažím se žít nějak po svém, ale je to - pod jednou střechou - vysilující. Za odmítání sexu mi vyhrožuje, že mi nebude posílat peníze na domácnost, kvůli mému 1/2 úvazku slyším jen samé negativní řeči..že dostávám málo peněz a ještě doma nic nestíhám a musíme platit školku pro mladší dítě..

Je to na hranici psych.týrání, takovou lehčí herdu do břicha jsem od něj dostala tehdy, když jsem to jeho chování už jednou neunesla, ztratila jsem nervy a kopla ho do nohy...on na to, že rána za ránu, že si nemám začínat.

Nevím, točím se v bludném kruhu a čekám na nějaké řešení, jak z toho ven...máte někdo podobnou zkušenost? ke kamarádce se 2 dětmi můžu tak na víkend, ale nikdo ze známých nemá pro mě příbytek na delší dobu...a chalupa je daleko, už jen kvůli práci je to nereálný...

díky..