Re: školka změnila moje dítě k nepoznání

Janinko, mám taky citlivější dítě a tímhle obdobím jsme si ze začátku školky taky prošli, ve školce ho chválili, dělal i to, co doma neuměl nebo nechtěl, ale jakmile přišel domů, tak byl jak vyměněný, on si všude zvyká docela dlouho, takže to pár měsíců trvalo a možná někdo se mnou nebude souhlasit, ale u nás pomohlo, když jsem mu v některých věcech prostě ustoupila...tam, kde to nebylo nic zásadního a v podstatě šlo jen o to, že já to chci takhle a on jinak...protože jsem na něm viděla, jak je pro něj náročné se ve školce přizpůsobit novému režimu, požadavkům a nárokům...a to chodil do speciální školky, kde ty nároky byly menší a vstřícnost paní učitelek téměř bezmezná...časem to přešlo samo a srovnalo se to...jinak jak píšeš, že chodí po obědě - taky jsem ho brávala ze začátku po obědě, ale časem jsem zjistila, že když si po obědě s ostatními poslechne pohádku, odpočine si (za dva roky tam usnul možná dohromady tak 10x....) a přijdu pro něj hned po svačině, tak to bylo o hodně lepší, než když jsem ho brala domů hned po obědě, unaveného....sotva jsme totiž dorazili domů, tak nastalo peklo, on jak tou dobou už dávno nespal, tak doma si prostě neodpočinul, ve školce musel aspoň ležet a hrát si s plyšákem, nebo prohlížet knížku, ale doma ho neudrželo v klidu prostě nic a byl pak vyřízený.... Časem se to opravdu srovnalo, nicméně, teď prožíváme opět něco podobného - v září nastoupil do první třídy a historie se opakuje...ale začíná se to už pomaličku usazovat, tak se snažím mít s ním trpělivost - není to pro něj taky jednoduché - nová škola, noví kamarádi, učitelé, družina, učení...je na něm vidět, že je i víc unavený, klidně večer usne v 19:15 a spí v kuse až do rána...