Re: Jak přijaly vaše děti nové partnery?

Děti rozvodem rodičů vždycky trpí. Je dobré na to myslet víc než na "šťastná matka rovná se šťastné dítě" apod., protože to není pravda. Ukázněně trpící nerozvedená matka je pro dítě neporovnatelně lepší než šťastná rozvedená. Což je pěkně blbý, ale je to ve skutečnosti tak.
Problém je v tom, že život je tak nějak z podstaty plný utrpení, které se nevyhýbá ani dětem. Moji rodiče se nerozvedli, pečovali o nás s obrovským nasazením a řekla bych, že si hodně kvůli nám odřekli i obětovali, a přesto jsem neměla hezké dětství, to není nevděk, rodiče skutečně dělali, co mohli nejlepšího, ale byli (jsou) to nešťastní lidé v nešťastné době plné strachu a existenčních potíží.
Dneska to není o mnoho jiné. Pevné harmonické zázemí v rodině je výhra v loterii, většina dětí se musí prokousávat takovým nebo onakým utrpením.
Důležité není vytvářet idylky podle nějakých šablon, ale být dětem nablízku a dokázat jim poskytnout alespoň minimální základní bezpečí a neomezení přijetí. Nelhat jim a nefixlovat ani "v jejich zájmu". Pak je snad naděje, že se s obtížemi poperou, vyrostou do síly a odpustí nám naše zmatky a chyby.
Samozřejmě bezchybní rodiče toto řešit nemusí, ale my chybující holt musíme platit cenu svých chyb. Nejhorší je nechat si něco nakecat, lhát si do kapsy, to je blbý.
Jinak ale i rozvedené děti mohou dobře přijmout nové partnery svých rodičů, není to nic nemožného, ne vždy se to podaří, ale jde to a není to úplně výjimečný jev. Hodně záleží na zralosti dospělých v takové situaci.