mraková,
částečně souhlasím s tím, že se toho zneužívá.Ale že se to dřív neřešilo nebo řešilo jinak, tím bych neargumentovala, myslím, že nebylo dobře, když třeba dítě s výraznou dyslexií , jinak ale inteligentní nemělo šanci studovat.
Byla jsem se svýma dětma v PPP několikrát.Důvodů bylo více:
-musela jsem mít u čerstvě šestiletýho syna potvrzení, že je schopen náročnýho bilingvního vzdělávání
-nevěděla jsem,jak řešit,že si syn sám na sebe klade tvrdý nároky a špatně až tragicky zvládá sebemenší neúspěch
-u staršího jsem chtěla vědět, jestli je studijní typ a má se hlásit na gymnázium, protože samý jedničky v jeho případě o ničem nevypovídaly
mladší syn zapomíná, ztrácí, nevnímá, chtěla jsem nějak pomoct...
...Ani v jednom případě jsem netoužila po úlevách, podotýkám, že oba kluci mají ADHD, starší se zřetelnými projevy, ADHD byla diagn. ještě před nástupem do školy, u mladšího bych si nikdy nemyslela,že mu to "budou chtít vnutit"

, ale tři psycholožky nezávisle na sobě tvrdí, že taky výrazný ADHD. Štěstí, že nezkoumaly mě

PPP by mělo pomáhat, nastínit způsob, jak s dítětem pracovat, aby dosahovalo svýho maxima a umělo překonávat svůj handicap, na tom nevidím nic špatnýho, naopak.Jense to musí dělat správně.