on je každej úplně,ale úplně jinej. Starší se špatně ovládá, je agresívní, má mnohem větší potřebu spánku, má skvělou paměť, ale je strašně línej a potřebuje motivaci,tu svou,vnitřní, prakticky nemá.Nemohla jsem ho posílat na nějaký pobyty,nezvládal to, vybuchoval, nechal se kýmkoli ovlivňovat..Všechny texty četl povrchně, takže mi bylo řečeno, že nebude schopnej udělat scio testy, nebude rozumět zadání, když vnímá každý třetí slovo. Tak jsme holt denně seděli a já mu vysvětlovala,že některý slovo v zadání je důležitěší než jiný a že se musí naučit se soustředit minimálně do tý míry,aby věděl, co má vlastně dělat. někdy zůstane doma a nejde do školy,bolí ho hlava, je agresívní, vybuchuje. Nedosahuje takových výsledků, jakých by mohl, protože ho to nezajímá. Potřebuje silnou motivaci a "nepotřebuje" se chytnout těch největších rebelů, což ovšem vždycky dělá. Je bohužel typ, kterej se může v budoucnu chytnout špatný party.
Mladší syn je opak, je ctižádostivej, na sebe přísnej, touží vynikat, ve všem.Je nutný ho víc držet při zemi, protože to někdy prostě přehání a má z toho zdravotní problémy, bolí ho břicho a tak.No a je mimoň,to už jsem tu párkrát psala, on má údajně nějakje jinej typ ADHD, není agresívní, jen žije trochu mimo realitu. Před tou první třídou mě hodně překvapili, když mi řekli že má výrazné rysy ADHD a poslali mě k neurologovi.
nemají s výukou ve škole problém oba mají inteligenci v pásmu vysokýho nadprůměru, tak prej ty svý problémy umí nějka kompenzovat,ale je jasný, že určitým způsobem je to tahá dolů.
Dcera nemá žádný ADHD, hurá!!!!
