Re: O čem je život?

Diky za rozvinuti diskuze. Hodne mi vase nazory pomahaji utridit si myslenky. Jeste loni jsem si rikala, ze jedno dite mi staci. Uz je velke, mam cas na sve konicky, na cviceni, muzu se venovat praci, ktera me bavi a zkouset, jak daleko/vysoko se mi podari dojit. I kdyz me prace samozrejme dost vycerpava, porad jsem v jednom kole. Ale jak se blizi ctyricitka, tak si rikam - je o tomhle zivot? Az budu ve stari tak spatne videt, ze si ani neprectu knizku, jak si budu vazit toho, ze jsem budovala karieru a mela mene casu na dite? Jak si budu vazit toho, kolik zemi jsem videla? Ze jsem ubehla 10 kilometru pod 45 minut? Ja fakt nevim...
Mam stesti, ze to u nas neni az tak moc o penezich. Vim, ze se umime uskromnit a misto exotiky cestovat po ceskych zemich. Oba mame dve zdrave ruce a nohy a praci si nejakou vzdycky najdeme. Aspon tomu ted verim. Cele moje rozhodovani je v podstate jen jestli mit nebo nemit dalsi dite. Nejsem vylozene matersky tip, vlastne je to poprve, co se mi ozyvaji biologicke hodiny a ono uz je mozna pozde..

Jinak ja ted sice vydelavam vic nez manzel, ale to neznamena, ze lezi cela domacnost jen na me. On se o nas postarat dokaze, pokud zustanu doma, jen ty prijmy nebudou takove. Kdybychom se nedej boze rozesli, postaram se i o dve deti, ale nechci, aby moje deti vyrustaly v rozpadle rodine.
Krizi jsem nemela s nim, meli jsme ji oba spolu. Dozrali jsme, naucili jsme se spolu mluvit, ale ten klin tam asi zustal. Mam ho rada, ale uz necitim, ze jsme jedno telo jedna duse. Umim si predstavit, ze budu jednoho dne bez nej, at uz bude duvod jakykoliv. Mozna je to tak v poradku, takova ta bezhlava zamilovanost je mozna jen iluze. Nevim. Snazim se prozrit nez bude pozde. Proto ten nazev tematu. Vlastne premitam o smyslu zivota