Re: Děti na Jip a Aro

Lízo, já souhlasím, no já už bych se teď jinak než píšeš, nechovala. Já mám šílené výčitky, že jsem tenkrát nebyla ráznější, že jsem se nechala tak lehce odbýt. Mě jen štve, že něco tak samozřejmého jako přítomnost matky u nemocného děcka, není prostě samozřejmé! Nám se něco takového stalo poprvé, a byli jsme dost (ač oba zdravotníci) zaskočeni a vystresovaní, s příšerným strachem o syna.