Diskuze : Hlavní : Budulínci aneb Zemřelo nám dítě

Jendo, děkuji............Nikoušek je Patričkův pejsek, jorkšír. Sice jsme ho měli ještě před Patričkem, ale když se Patriček narodil, tak jsem z něj byla tak unešená a okamžitě do něj zamilovaná, že jsem mu Nikouška dala.Samozřejmě,obrazně řečeno,ale od té doby jsem už Nika brala jako Patričkova pejska.A ještě k tomu jídlu - Patriček byl těžce nemocný a mohl jíst jenom mixované, do svých 4,5roku nepoznal jiný příjem potravy.Zaplať Bůh,jiné děti s podobnými nemocemi mají dírku do bříška a nemůžou jíst pusinkou vůbec.Také to bylo pro doktory záhadou,nechodil,nemluvil,hlavičku nedržel, ale polykal nádherně a byl bez aspirací, bříško věčně plné a tělíčko vypasené...

Přeji všem maminkám a všem andílkům jen to nejlepší a posílám do nebíčka tu nejkrásnější silvestrovskou pusinku a po ní spoustu vzpomínek a lásky

Martina

Milinko, to jsem moc ráda, že se u vás o fous otevírají srdce. modlím se at je to lepší a lepší. at jste na to spolu všichni. vašík je skvělej
krásný svátky Milenko

Mili,tak to mám velkou radost,že se ti daří prolomit tu bariéru mlčení okolo Milenky.Moc bych ti to přála.

Děkuji všem, kdo na nás myslí, včera jsme to sice nestihli, ale dnes jdeme s manželem na hřbitov, vzhledem k tomu, že u nás dost chumelí, tak to nebude dlouhá návštěva, bude zima a všechno zachumelené, tak že jen položíme vánoční výzdobu a taky poneseme Milence dopis. Včera jsem Vašíkovi řekla, jestli nechce Milence namalovat obrázek, že jí ho doneseme a on se toho chytil s nadšením, vytisknul z nějakých stránek Českého Ježíška takový ozdobný dopis Ježíškovi a změnil ho na Dopis Milence a do prostoru pro přání napsal větičku, sice trochu legračně jí přeje hodně štěstí v nebi, ale je to krásné, takže já jsem připsala pod něj něco za sebe a řekla jsem Michalovi, že pokud ho něco napadne, že může taky připsat, pokud ne, tak se nic neděje, tak uvidím, jestli něco přibude. Péťa je ve škole a přijede až před Vánoci.
Nejvíc bych si přála, kdyby přibyla taky větička od tatínka, ale i kdyby ne, bude hezké už to, že si přečte, co jsme napsali my ostatní. Řekla bych, že se můj muž začíná otevírat, včera mi řekl, že na Milenku vzpomínal v práci. Mám radost, ono totiž nejde jen o Milenku, ale možná ještě víc o náš vzájemný vztah, který je jinak krásný a láskyplný, ale tohle otevření mu trochu chybělo, je to přeci naše společná holčička, naše milované děťátko a takhle jsme na to byli každý tak nějak hrozně sám, když jsme kolem toho mlčeli nebo se nedokázali vzájemně vyslechnout. Já vlastně po něm nechci nějaké proslovy, potřebovala bych jen občas vyslechnout, když se hodně stýská a pak jen obejmout a maximálně slyšet větičku "Stýská se moc, byla a je to naše milovaná holčička." Možná se i dočkám.

Mili, čtu velmi často na rodince Vaše příspěvky a znám celý Váš příběh...až teprve teď jsem si přečetla, že Vaše smutná událost s Milenkou se stala takhle před vánoci a tím to muselo být ještě mnohem strašnější...mám 3 letou holčičku a ani si asi nedokážu představit, jak to musí být všechno pro Vás všechny těžké..přeju Vám a celé Vaší rodině a vlastně všem, kteří přišli o své dítě, v životě už jen to nejlepší, ať prožijete vánoce co možná nejlépe to bude možné a hlavně, ať držíte jako rodina navždy pohromadě, protože to je strašně moc...sama jsem zůstala s dcerkou sama, a vše na mě nyní před vánoci doléhá daleko více...hodně zdraví, štěstí a lásky Vám všem