Diskuze : Hlavní : Přeřeky

Lvice, to je super mít to takhle sepsaný! Člověk (teda já určitě) hrozně zapomíná:-( Bezvadný hlášky měli vaši učitelé:-)
Taky si vzpomínám ze školy na pár věcí - týká se to napovídání:-)

V hodině literatury byla zkoušená jedna holka, nic neuměla, okecat to taky neuměla, mlčela jak ryba. Učitel položil záchranou otázku, měla povídat o začátku první světové války (alespoň z historie, když už nevěděla co kdo napsal) a zas nic... a učitel se snažil: "a jakou zemi napadli němci jako první?" dívčina na nás vrhala žalostné pohledy a my radili Polskooo Polskooo...ona asi nerozuměla a vítězoslavně řekla: "Japonsko!" to jsme valili oči:-))

Když jsme se začínali učit německy, učitelka nás vyvolávala a měli jsme překládat jednoduché věty. Na jednoho kluka vyšlo: "Pes honí kočku." Chvíli přemýšlel... a nevím,jestli mu nějaký zlomyslníček tak poradil nebo dotyčný špatně slyšel,ale nakonec z něj vypadlo: "Der Hund kocht die Katze." (= pes vaří kočku) Dodneška mám z toho záchvat smíchu:-)

znám to ještě jinak

Přišel k nám študý chudent
v rozpláštěném trháku.
Študáme vás pane vítáku,
uchlebte si našeho kroja.
Náš štěk na něj zapesal,
cupama zanohal.
Lek se študoval, utíkal
přes hrachovo kmotroviště,
všechny skáky přeplotal
div si lámy nepřehnátal,
až ho mrtvila ranice
a musel do nemocné všeobecnice..:-)

Tohle je povidani, kteremu jsem se strasne smala a manzel se divil, ze to neznam...

Přišel k nám študý chudent v rozkabátovaném trháku. Náš štěk na něj zapesal a on utík tolikal, div si lámy nepřehnátal. Já se na to koutkou v plotě ďoural.


Jo a s tim polyesterem...obcas prodavam v panske konfekci a obcas po nas taky chteji ty obleky z cholesterolu, polystyrenu a pod.

Moje drahá dcera slyšela jak venku hučí vítr a povídá :" mami, to fouká limuzína, že jo?" / namísto meluzína /

A ještě jednu příhodu. Učila jsem na ZŠ a byl asi listopad. Děti jsem ještě neznala, protože jsem v té třídě měla 1 h týdně a měla jsem všechny 6. třídy, takže spousta jmen a tváří.
Při výkladu chodím po třídě a musela jsem se pro sebe usmívat, když jsem si všimla, že kluk v 1. lavici má opálený obličej a bílé oči od lyžařských brýlí- jako sova.
Potlačila jsem smích a vykládala dál. najednou stojím u zadní lavice a tem kluk tam seděl.Hlavou mi blesklo, že jsem se asi spletla a byl tam. Za chvíli stojím u té 1. lavice a on tam seděl zase.
Já blbec myslela, že se pořád stěhuje z místa a namísto a začala jsem ječet.
"No, co to má znamenat? nejdřív sedíš tady a potom vzadu". V tu chvíli jsem ztuhla- on tam byl taky- byl to jeho brácha dvojče. V tu chvíli děti řvaly smíchy a já s nima, až mi tekly slzy a do konce hodiny jsme už nic neudělali.

Ten polystyren - polyester mi připomněl jeden policajtskej vtip:

Policajt zastaví řidiče a povídá: "Pane, nesvítí vám heligón!!!"
Pán: "Snad halogen, ne??"
Policajt: "no no, vy jste ňákej suvenýr!!!! "