Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : květen 2011

Joll, co na to říct...asi D. oprvadu potřebuje trochu času, aby Leuška už byla "parťák" a aby on tak neměl pocit, že v rodině budou naráz dvě "miminka" .

Ať je vám brzy líp, tady je taková inverze, že nejít ven není žádná škoda, ale zabavit dítě doma může být hodně těžké.

Co se týče palců, jediná možnost je podle mne večer palec prostě nenabízet ...tady na Rodině jsem tuším četla, jak x-leté dítko má takový nějaký zvyk...něco dělalo mamince, doma i na veřejnosti, už nevím, jestli jedlo vlasy nebo žužlalo loket - pozůstatek právě z uspávání v raném věku - a maminka z toho byla dost nešťastná, ale zároveň neuměla rázně říct ne, chybělo jí to vnitřní přesvědčení...

Jestli na Leuš přišla lítostivá, tak je fakt možný, že s ní D. nic nesvedl...ono se to věkem pravděpodobně zlepší, ale přece jen bude asi vhodné zařazovat takový trénink častěji, pokud to jen jde...to, že L. nezačala plakat hned, cos odešla, a byla schopná si hrát, to je celkem úspěch, ne? Příště to zvládne zase o chviličku déle, neboj. Mně přišla na rhb jednou sms od muže "přijď prosím brzy, hrozně pláče", no a za nějakou dobu další "už nepláče" , no, stejně bych z toho lehátka neslezla, že...tak si museli nějak poradit.

teď čtu pozorněji - M se právě dělají takvoé malé záděrky, ale nijak dramatické, ne, že by jí tekla krev ebo tak, a většinou se dají i bezbolestně odtrhnout - což teda já nedělám, jen někdy, když se ptá, tak teda udělám zákrok, abych jí mohla říct, že už tam nic nemá, jinak by nedala pokoj. ale tu kůžičku měla taky odmala víc k nehtu, to jsem neřešila.

Tak snad
http://zpravy.idnes.cz/necas-jedna-se-sporitelnou-skarta-nebude-povinna-f69-/domaci.aspx?c=A121120_150915_domaci_kop

Akorát nechápu, proč identifikátor, když každej má OP?
A ČS je vstřícná, že ustoupí a nechce to vecpat všem?
Ou jééé

Wis - velká, velká gratulace, moc Ti to přeju, hlavně at je vše v nejlepším pořádku!

Lei,
ještě jsem neodpověděla na tvůj dotaz. Dárky už máme opravdu všechny zabalený a chybějí nám jenom dvě knížky pro tchánovce, batůžek pro D. babičku a vysílačky pro Štěpika-to ještě musíme koupit. Vždy balíme s Davidem. On je šikovněšjí na balení těch složitějších dárků, takže zabalí ty a já mu stříhám lepící pásku a u lehčích dárků se vyměníme. Popíjíme u toho čajík, svařák, medovinu, povídáme si a je to příjemný společný večer.

Já mám Vánoce strašně moc ráda a zvlášť s Leinkou si je užívám a nikdy jsem se netěšila tolik jako na letošní. Představuju si, jak se jí budou líbit dárky, jak bude reágovat, jak všechny hračky hned vyzkoušíme a miluju i tu atmosféru. Vůni jehličí, slavnostně prostřený stůl, těšení, sníh ( ve Vyškově budu mít asi zase smůlu), cukroví, pohádky, koledy...

ÚPlně ty tvoje zlatavé balíčky vidím. Obdovuju tvoji kreativitu. Příští rok bych se mohla taky dostat k něčemu tvořivému... Sama jsem na sebe zvědavá, ale určitě by to bylo fajn, protože mám pocit, že je rok od roku složitější koupit vánoční papír bez Santy nebo aspoň jeho čepiček

Davča Leu bavil, věnoval se, navíc právě dovedl Štěpika, kterého Lea miluje a když je u nás, pořád spolu řádí...Tak jsem s právě myslela, že bude klid. Prý si krásně hráli, pak Leince najednou docvakla nepřítomnost maminky a už nechtěla dělat vůbec nic.