Diskuze : Drbárny : Úzkosti a strachy

Tak se opet hlasim, byla jsem se podivat 14 dni po svete. Ted budu pro zmenu litat po doktorech nebot uz vice nez 2 mesice zapasim s nejakou silenosti v oblasti pasu, nejdriv to vypadalo jako opar (velikost dlane) s púodezrenim na borelii (tu rozbor krve vylecil) nicmene ani pobyt u more ani lecba nic nevyresili, svedi to jak svina a nemizi... tak uvidime uvidime...
Prekvapil me syn, ktery 14 denni nepritomnost rodicovstva zvladl skvele - v byte zadne skody, zadne ztraty, uklizeno... kdyz si vzpomenu na lonsky rok pocinaje zlomenym kuchynskym stolem, vypitym nesklizenym alkoholem a bordelem non plus ultra, je to takovy balzamek na dusi. Starsi dcera jiz nekolik mesicu bydli ve stanu a domu chodi se jen umyt pripadne si vyprat. asi ji to vyhovuje a ja si uz tak nejak v poklidu rikam: jeji volba.

Kacko,jak jsi na tom s anglictinou? poslala bych ti straaasne zajimave CD o hubnuti...fakt neco co jsi jeste neslysela...

nestiham tento tyden:-(...ta "roztazena diskuze" me tez s...:-(...myslela jsem ze je to muj pocitac..ze jsem zase nekdo neco zmackla

Tak jsem tuhle zjistila že zase pěkně pribírám.... to víte já jak začnu normálně jíst tak je to hned.
Tak jsme nasadila obyvklých 5tis kaloriií. Tentokrát si to fakt pečlivě píšu, dodržuji i předepsané rozložení potravin (jako že pečivo raději v první půlce dne a ták...)
A co myslíte po týdnu nejpoctivějšího dodržování jídelníčku jaký jsme kdy vedla... mám nahoře 20 deka no ono to zní komicky 20 deka ale to se mi ještě nekdy nestalo abych při tohle jídelníčku přibrala ...

PS: jo a nejsem v tom! a ani před MS (což by to vysvětlovalo)

tak tu se slzou v oku úpím
Kač.

Sáro, pokud to vyznělo že "vše pro děti" tak to není přesné Já si s dětma nehraju a pokud oba byli v tomto věku jako Ela tak jse si nehrála vůbec, Majda u jakékoli činnosti vydržela 3 minuty a na to jsem neměla nervy tak jsme ji nechala ať si objevuje svět po svém a já jen dozorovala aby se nezabila.. s Ondoru se občas vybičuju že si jezdíme vlakem a nebo stavíme ohradu pro auta a zvěř a tím to končí. Teď s Majdou je to jiné.... je velká a hry které mě baví hrajem... miluju kadeřnictví a kosmetika sedím a jsme oběť a pak si vyndávám ty guničky a skřipíky z vlasů a vypadám jak indiánskej náčelník a o prázdninách si hodně malujeme protože je ze školky zvyklá a chybí jí to... ale to až teď když je větší... a maluje si od jakživa sama prtože jí vadí když jí do toho kecám!

POkud to vezmu z tvého pohledu tak pro děti zas až tak moc nedělám a ještě s nima ani nikam nechodím...nepočítám li plavání...
pro mě bylo hrozně těžké něco dělat s dvouleťákem ... tak jsme je nechávala a mám pocit že to taky není úplně špatně... když si dítko hraje s kostkama a máma škrábe brambory a občas udělá júúú a přidí kostičku... to není horší matka než když s ním trpělivě sedí na koberci a staví až do omdlení...

Mě spíš dělá dobře to hospodyňkovštění... z tohoto pohledu by mě bavilo mít těch dětí ještě tak jeden až dva...mít domek na kraji louky, na dvoře ořešák a lípu, péct dětem koláče na které budou chodit a hejna sousedovic dětí a sedět pod tím ořešákem a pít kafe, pěstovat byliny a obdarovávat s nima lidi co znám a zavařovat plody zahrady, .... což teď mluví to lepší já co má hlavu v oblací .... to reálné já říka dvě dítka stačí z mnoha důvodů a mít domek na kraji louky na to nemám odvahu

Jinak ono mě to zase přejde až budu mít hromadu starostí (dá li bůh/krize) i práce a to pak budu mít na věci zcela jiný pohled... bude mi šumák že se bude prádlo brát rovnou ze sušky a v koších je dokud se nerozebere a skříň nevidí půl roku a doma bude bordel a budu ráda že dětem dám najíst. Když mám pracovní maraton tak taky děti nejsou na prvním místě ale zákazníci :-(

Tohle je prostě letní idylka která skončí s první zakázkou a prvním podzimním deštěm!

JInak Sáro, Majda pokud byla u babičky tak vždycky! líp spala jedla, kakala...prostě všechno (neb babička to všechno umí líp! a hlavně se mě furt snaží trumfnout...o tom někdy jindy)

Věř mi že marmeláda s mateřstvím má málo společného to spíš mě to dělá dobře na duši (viz to co jsem psala o babičce).
|Hele osobně myslím že to když máma dává dítku málo lásky vypadá totálně jinak než píšeš a nemyslím že je to v tom že by měla máma být aktivně s dítkem nonstop furt.... jak jsme psala moje děti si hrají maluji sami a nemyslím že bych byla špatná máma... pokouším se dělat věci o kterých si myslím že dobý mámy dělají... pofoukat bolístku, pochválit, pohladit , pomuchlovat, dát pusinku,vidět že se něco děje ..před spaním si šuškat a všechno si vyšuškat, chchtat se blbinám.... láska se neměří výškou posatvených věží z kostek ...... pokud jo tak by mi měli děti odebrat )))


Jedna věc s kterou s teboz souhlasím je to že děti jsou na mámu navázaný nějak vnitřně MAjda to měla cca do roka a Ondra to má ještě teď...stačí abych byla nějak rozhozená a vidím to na tom Ondrovi úplně jasně!

A u mě máš velký obdiv právě pro to co pro Elu děláš pro to aby měla nožku v pořádku já jsme horznej lempl a jak mám něco kapat a mazat dětem dýl než týden tak to je pro mě nemožný

Měj se a neblázni vědět že tě moje marmeládová myšlenka takhle rozesmutní tak se tluču do hlavy

Kač.

...nejdřív sorry za to že jsme vytvořila příspěvky této šíře!

Včera jsem drhla připálené hrnce a přemýšlela o životě. A měla jsme takovou náladu že jsem zjistila jak mi tohle hospodyňkování vyhovuje. Barákem se nesla vůně meruňkové marmelády (ony ty připálené hrnce nejsou samy od sebe ) děti si hrály na zahradě a vesele pištěly na sporáku klokotal oběd a bramnoračková vůce s míchala s tou meruňkovou. Doma byl relativní!!! pořádek... a já měla chvilku klid v duši.
Začínám pocit že mě to baví mít navařené marmelády, zavařné okurky a čalamády a naložené zelí u klizený prádlo ve skříni, boty v botníku děten připravenou savčinu, osázený záhon kytkama apod..
Asi to nějak pramení z toho jak tohle všechno dělala moje babička a vřdycky u ní voněl koláč nebo něco dobrého a tím že jsme tam strávila velkou část dětství tak to asi ve mě vzbuzuje ten pocit že to takhle je ono S babičkou jsme krájela mrkev do okurek a počítala cukerýny a měla pocit nejdůležitější osoby na světe! protože na mě záleží jaký bude lák na okurky.

Brendy: na figurky se mi osvědčil "odleželý" a znovu rozehřátý marcipán.
A jinak co se babičky týká tak jsem poprve rázně zakročila co se týká mých dětí vs. babička... nerada překousnu sladkosti a lovečák ale tohle ne! STačí že jsem já duševní mrzák s nulovým sebevědomím s pocitem že mě doma nikdy nechválili a nepovzbuzovali (možná to tak nebylo ale je to pocit nevím) když jsme měla sukni tak máma nikdy neřekla, TA ti sluší" ale " V týhle nemáš takovej zadek" a bojím s eže tenhle přístup měla od dětství tedy mého....
a přitom nechápu kde moje máma k tomuhle přístuúu k životu přišla... moje babička byla úplně jiná pro ostatní by se rozdala a když vím co všechno dělala pro svoje děti když byly malé a že s nima byla doma aby se jim věnovala...... a posleéze pro vnoučata

sorry je to takovej pel mel asi takovej jako mám v hlavě...ono čím dýl jsme máma tak nějak na některý věci koukám jinak a snažím se (marně) pochopit.

PS: na druhou stranu můžu být ráda že máma nešla na potrat to víte rok 1974 na krku osmnáct, takže jít na potrat by nebylo nic divného....... takže byla i rozhodnutí která byla dobrá... i když kdo ví třeba chtěla jen nenašla nějakýho dobrovolníka co by s ní šel ke komisi.

A co ostatní Máto, co tvůj životní zvrat, Sáro co Ela a mimi jak těhulíš? Babulin co děti a vůbcec. Lesněka taky přilítneš?? Beruš a co ty? Margaret kde jsi ?

Na koho jsem zapomněla???
Kač.