Diskuze : Hlavní : Oslavy

Nemám ráda rodinné oslavy. Znamená to, že budu muset trávit odpoledne s lidmi, které bych si sama nevybrala a poslouchat jejich názory, které mi nezajímají. V případě, že tu oslavu pořádám, tak si taky nemůžu vybrat, protože když pozvu jednoho, automaticky dorazí i druhý a vzhledem k tomu, že to není moje příbuzenská větev, tak to nejde zařídit, aby přijeli jen ti, které bych chtěla. Navíc je problém s občerstvením - kupované nebo restaurační se neuznává, je nutné se s tím osobně patlat a pak všem říkat, v kolik jsem musela vstávat, abych to stihla, což odmítám, takže jsem stejně naprd hostitelka, protože občerstvení řeším cateringem /návštěva restaurace neprojde/. Mohla bych se bouřit, ale jednou za rok to přežiju a neberu si to osobně. Lepší je, když je hezky, to se alespoň rozptýlí po zahradě.
Naopak oslavy s přáteli, ty si užívám ať už jsem na straně hostitelky nebo hosta. Přátele si vybírám, takže taková setkání jsou milá, předem se domluvíme, co kdo přinese a bývá to skvělé.

Přijde na to, s kým bude oslava.
Pařby s přáteli ku příležitosti narozenin mám ráda, preferuji venkovní.
Oslavy rodinné nesnášim. Ať se slaví cokoliv. Tady upřednostňuji v malém kruhu (my 4 + mami a přítel, nebo my 4 + tatí a přítelkyně )
Problém je, že můj táta je megaloman. Na svoje oslavy , a on slaví i jmeniny ve velkém, sezve i moji tchyni a švagrovou, děti své přítelkyně, sestru přítelkyně s manželem, její maminku (tu beru ok), Naposledy to skončilo tak, že na takovéto rodinné oslavě, jsme seděly se ségrou na druhém konci hospody, než táta (tak nějak neměl čas). Opravdu si myslím, že je lepší přjet, popřát a věnovat oslavenci dvě hodiny svého času popovídáním či procházkou.

Konzervo, to bych si nedovolila tvrdit . Já to znám jako pořekadlo, myslím, že to říkali kamarádi Slováci . Do hloubky jsem se nad tím nezamýšlela...

Moniko, jo, v kroužku se chystám zeptat, tam znají spoustu lidí na různých místech...předloni se takhle syn někde zmínil, že se mu hrozně líbí nový Vectron s logem VÚZ a za nějakou dobu mu do školy přišla tajemná zásilka, na jeho jméno a jeho přezdívku na YouTube, ve které byla flashka ve tvaru dané lokomotivy, čokoláda s tou lokomotivou a hromádka vystřihovánek té lokomotivy pro celou třídu (mají tam víc vlakových nadšenců)...s průvodním dopisem ředitele VÚZ adresovaným přímo synovi, doteď nevíme, kdo to zorganizoval, ale syn byl nadšený.

Já si myslím, že to kolem jídla moc řešíte. Mám zkušenost, že každý něco donese, takže každý se svou speciální dietou si donese to své a z ostatních nabídek vyhodnotí, co může jíst. A stejně to o jídle až tak nebývá. Podle mě spíš o prostoru. Z toho důvodu mám v domácím prostředí ráda oslavy, kdy jsou tak tři rodiny pohromadě, víc už je moc.

Když jsme slavili mužovy padesátiny, byla oslava v restauraci, občerstvení formou rautu, každý si chodil s talířkem, zastavil se u jedné skupinky lidí, pak u další skupinky, nebyl určitě omezen jen na hovor s tím, kdo seděl vedle, místnost byla větší než doma, prostorná, svoje padesátiny oslavím podobně.