Všechny naše deníky

Ve čtvrtek jsem měla schůzku s Barčou a jejím Adámkem - březňáčkem. Vezla jsem jí Euronu, takže jsme si daly spicha v Kika v dětském koutku. Nikdy jsem tam nebyla, ale docela se mi to líbilo, i když koutek opravdu už není ani zánovní.. Nicméně Adélku naprosto nadchla obrovská prolézačka (pro menší děti tam jsou nákupní košíky, které slouží jako schůdky do vyššího patra). Je to celé zabezpečené sítí, takže dítko nemůže spadnout, nicméně ani rodič mu zvenku moc nepomůže a musí případně za ním. V jedné části je jakoby síť z popruhů - díry akorát tak na Adélčinu nožičku. Přemýšlela jsem, jak to zvládne přejít, je to ve výšce tak 1,80 - 1,90 cm.. já navíc venku.. Pořád jsem se jí snažila navést na to, aby šla jako kočička, ale naše opice se chytla boční sítě a v pohodě to přešla.. Já opocená až na vaječníkách, že kdyby jí ta nožička propadla, aby nezpanikařila, že než k ní prolezu, bude to přece jen chvilku trvat, ale naštěstí se moje obavy ukázaly býti bezpředmětnými. Jak to jednou vyzkoušela, chodila tam už poté jak po Václaváku. :-) Dolů se dá buď jen stejnou cestou anebo po skluzavce. No vylezla to opravdu x-krát a nechtěla odtamtud :-).

V sobotu jely holčičky k mamce, Petr do práce a já na sraz s holkama z Eurony. Bylo to takové pracovně-kecací odpoledne v jedné pizzerii. S námi tam měly sraz ještě z jiného serveru a jedna dáma slavila narozeniny. Bylo to velké, šampaňské bouchalo jak u carského regimentu a s oslavenkyní to pěkně zamávalo. Na cestu si vzala poslední láhev, pak se mírně ztratila v závěsu, co je u vchodu a rozhostilo se téměř ticho :-D.

My jsme chvíli na to také už dopíjely a že půjdeme, načež se tam objevila Míša, že přijela po večeři a vezme mě domů autem. No parádička! Zajásala jsem, šla zaplatit útratu a jdu si pro kabát a ejhle.. Můj nejluxusnější kousek šatníku nikde.. Nechávala jsem si ho šít ještě před mateřskou v jednom salónu.. Jak jsem tam pořád prohledávala ten věšák, dámy sedící hnedle vedle se ptaly, jestli náááhodou nehledám takový dlouhý tmavý kabát.. No já že jo.. Tak prej si ho ta ošampáňovaná dáma narvala do tašky a odešla... No fakt ftipná situace.. Pořád jsem si říkala, že to nebyl úplně cizí člověk, protože se známe zas s jednou z těch z její skupinky a že se na ní dopátráme. Riziko bylo, aby tu igelitku nenechala někde v socce. Předtím tam ale vyprávěla, že si odskočila na chvíli na shopping a utratila 12 litrů za pár věcí.. Tak jsem doufala, že i přes svůj stav si ty věci bude mít potřebu hlídat.. Tím spíš se mi hodilo,že tam byla ta Míša, že jsem domů nemusela jen ve svetříku..

V neděli dopoledne zazvonil telefon a zmíněná dáma se mi velmi omlouvala, že vůbec nechápe, proč ten kabát sbalila a že ho mám v pořádku u ní, jen ať se nezlobím, že není ve stavu, aby sedla do auta a přivezla mi ho. Tak se mi tam staví v pondělí Skaly :-). Zlatej internet!

Odpoledne jsme měli zamluvený bowling v hotelu Duo. Je tam spešl akce pro rodiny děti - zvýhodněná sazba 150,- Kč/hodinu - jinak to v neděli od 16:00 hod. stojí 380,- Kč.. Navíc tam mají zábradlíčko na kanálky, takže děti mají šanci kuželky srazit. Byla docela bitka kdo bude házet - chtěly všechny - ať Ema, Aňa nebo Jáchym či Adélka :-) Příště bych proto vzala pro každou rodinu sólo dráhu. Přece jen, jak děti házejí malou silou, trvá věčnost, než se koule dokulí a tak se to kapánek protahuje. Na nás dospěláky moc hodů nezbylo a stejně by nám děti ve finále pěkně natrhly trika. Sražení všech kuležek nebylo výjimkou.

Fotky jsou k vidění tady http://skalaci.rajce.idnes.cz/2009_01_25_Bowling/

Konečně jsem vložila fotky na rajče z Princezen na ledě. Tímto moc děkuji Trolli za poslání většiny z nich.

http://skalaci.rajce.idnes.cz/2008_12_21_Princezny_na_lede/

Sedím u počítače, pracuju. I přijde ke mně náš benjamínek, začne mě tahat za ruku se slovy: HOČIČKO, VYSKOČ, VYLEJT... ŠAMÁŇO ...DO SKENIČKY..

Podotýkám, že je 10 ráno :-D

Na začátku ledna dostala Andulka první dávku očkování proti žloutence. Vakcínu nám hradí jako prevenci Praha 8. Byla statečná, ani nepípla! Jen pak byly trable s náplastí - doma jsem jí to strhla, když se měla jít koupat, načež spustila děsný řev, že to chtěla ukázat dětem ve školce :-). Takže jsem jí to musela zalepit znovu, tentokrát náplastí s housenkama :-).

Vánoce si letos Adélka užila úplně maximálně. Neustále nám zpívala koledy a předříkávala básničky, které se Andulka učila na "desítku".

Trošku zlobí s jídlem, nejradši by jen "JOGUT S KUIČKAMA NEBO ENTYLKAMA". Ten teda zpucne pěkně sama.

V lednu měla jeden víkend nějakou virózku. Chvílema horečka kolem 39C, ale jinak nic, ani nebyla protivná.

Kupodivu jí snad opravdu přešlo to příšerné protivkování, kdy jen ječela a naopak bývá z dětí nejhodnější. Je s ní neuvěřitelná sranda a koulí to s námi se všemi jak o závod, že máme co dělat, abysme se netlemili, když jí něco vytýkáme.

Musím jí i pochválit, že je celkem poslušná a hodně šikovná. Když jí někdo hlídá, slyším chválu a to mě těší :-).

(V tuhle chvíli, kdy sepisuju všechny ty pochvaly, tak jí zrovna jeden z oblíbených jogurtů a zároveň ručičkou vytváří nový design podtácku.. )

Její oblíbené je momentálně ráno pokřikovat z postýlky - MAMÍÍÍ, VYSKOOOČ!

Taky často používá - HOČIČKO, POJď! - Když mě chce někam odvlíct. Anebo když třeba  s Aňou v autě zpíváme, huláká na nás HOKY! PESTAŇ! TI-HO!

Tak jsem vyhlížela Andulínu, kdy dorazí ze Sokola, zvládly to těsně před Večerníčkem - ptám se jí - Tak co? Jaký to dneska bylo? Co jste cvičili? - Aňule protočí oči a povídá: No to jsem přesně čekala, že se TAKHLE budeš ptát! Byla jsem u Emády, paní náčelnice je nemocná..

Tak já nevím, JAK se mám příště své pubertální dcery ptát, co dělala?????

V TV se vyhlašuje Zlatý oříšek - je to pro mimořádně nadané děti, které jsou dobré v nějakém oboru - tanec, sport, technický obor.. pokaždé se moderátor ptá, od kdy to to dítě dělá, kdy s tím začalo..

Andulka byla ve vaně a zrovna volala mamka a prý co děláme. Andulka jí vysvětlila,že právě vynalézá eprikotetu. - A na co to je?- No to když máš někde nějaký problém, vložíš tam tuhle pilulku a všechno se vyřeší! - Tak jsme jí s mamkou pochválily, jak pěkně vynalézá a Andulka hned odvětila  - A budu taky v tý televizi?A řeknou tam, že již od čtyř let vynalézám?

Andulka je vysloveně slavící typ. Asi po prababičce :-). Vymyslela jsem jí proto na dnešek oslavu narozenin její panenky - Emičky. Minulý týden to totiž několikrát marně prosazovala. Andulka má štěstí, že má mlsnou maminku. A mlsná maminka dostala chuť na dortíček za zakysané smetany. Ideální varianta zní - namotivuj dítě a dortík bude hotov :-).

Vysvětlila jsem Andulíně co a jak a už jsem jen supervizovala - stejně jako Adélka, která zároveň poctivě dohlížela na kvalitu surovin. Není nad spravedlivou dělbu práce! Dokonce jsem vytáhla i svíčky a Andulka rozhodla,že Emičce budou dnes dva roky a dostane růžovou a žlutou svíčku. :-) Musela jsem i zhasnout, aby to bylo překvápko a Emička skutečně byla překvapením celá zkoprnělá.

Než nám dortík zatuhl, navštívily jsme kadeřnický salón "U AEG" a vytvořily si stejné společenské účesy. Andulka pak nafotila pár fotek a oslavenkyni jsme daly spát :-).

Fotky jsou k vidění zde http://skalaci.rajce.idnes.cz/2009_01_19_Jak_jsme_slavily_narozeniny_Emicky_-/

Dneska odjížděla ségra zpátky na Kypr. Už druhý den po příjezdu do Prahy se těšila zpátky :-). Každopádně tam mají podstatně tepleji než my tady. Nakonec jí na letiště do Vídně vezl brácha a přidala se k nim i mamka -jakože na výlet. To se mi líbí, prostě si zajedou na vídeňskou kávičku a Sachra.. Ba ne.. jedou fakt jen na otočku, protože brácha letí za ségrou na konci týdne a vzhledem k tomu, že, ač na rozdíl ode mne, má maturitu z angličtiny a neopomene to připomenout při každé příležitosti :-), kapánek nerozumí a bude pro něj lepší, když si to s předstihem obhlídne. Ségře tak aspoň nehrozí situace podobná té při jejím příjezdu - celou  noc nespala, protože letěla nad ránem, pak musela vlakem z letiště na Hlavní nádraží, odtud do Břeclavi a pak už rychlík frčel rovnou do Prahy. Mamce nahlásila, že dorazí v půl druhé na Hlavák. Naštěstí se mi o tom mamka zmínila, takže jsem jí mohla opravit (ten spoj jsem předtím našla já), protože Jana nemířila na Hlavák, ale na Holešovice :-D. To by bylo překvápko pro všechny..

Nicméně než vlak dorazil, volala mi mamka, že na tabuli není žádný z Vídně, tak kde vlastně ta Jana je. Jenže ona přestupovala v té Břeclavi, takže to vídeňák prostě nebyl :-). Mamka se uklidnila a pak znovu zpanikařila neb ani z tohoto břeclavského vlaku ségra nevystoupila. Až po nějaké době jí vyvedl nádražní personál - ségra, jak byla nevyspalá, tak totálně vytuhla a museli jí probudit. Byla absolutně mimo, něco jim blekotala, no předvedla se v plné výši své yntelygence :-D. Prostě tam bylo teplo a tak pěkně to houpalo.. Jejím štěstím byla hlavně konečná v Holešovicích.. taky jsme jí mohli nahánět v Berlíně :-D

Silvestra jsme nakonec "oslavili" doma. Zrušili jsme plánovanou návštěvu u Cecelky, nebyla nálada. Adélka šla spát jako vždy, Andulku jsme nechali, dokud nepadla :-). Ve 22 hodin to zabalila.. Já jsem se pak šla naložit do vany a na půlnoční přípitek jsem si ťukala s Peťou v županu a zralá akorát tak padnout do postele.

Následující středu jsem jela na kontrolu na žlázu - nejdřív odběr u upírek a pak sono. Tam nás vezl Petr, aby pohlídal Adélku, zpátky jsme jely sockou a rovnou pro Andulku, byla objednaná na odložené očkování proti žloutence, které nám hradí Praha 8. Myslela jsem, že jí pak zas hodím do školky na angličtinu, ale Adélka spala a nějak jsme to prostě nestihly. Aspoň jsme se šly poklouzat na rybník a využily slunečného mrazivého počasí.

Ve čtvrtek dorazila ségra, abych mohla vypadnout na lymfu. To jsem si zas královsky užila, řekla bych, že mi to dost pomáhá, ale stejně radši nikde svoje výstavní nožky neukazuju.

Na víkend měly jet holčičky k mamce, ale Adélka měla přes 39C, takže v sobotu odfrčela jen Andulína a z plánovaného kina zase nic nebylo.

Další čtvrtek jsme opět jeli přes hory a doly do Modřan, tentokrát už Adélka se mnou šla i na kontrolu. Úžasný pan doktor byl zase strašně milej, Adélku chválil a já jsem prý také v normě odpovídající mému stavu. Další kontrola klasicky za půl roku.

Obě holčičky byly OK, takže v sobotu je Petr odvezl k mamce. Kino zabukované - sice jsem chtěla nějakou komedii, ale do Gold Class se moc nedá vybírat, tak z toho nakonec byla francouzská krimoška - Veřejný nepřítel státu č. 1 - Epilog. Je to o nějakém gangsterovi, který přepadal banky a byl to takový francouzský Jánošík - teda s tím rozdílem, že si všechno nechával pro sebe :-). Odehrávalo se to sedmdesátých letech minulého století a kdyby člověk nevěděl, že byl film točený loni, tak bude mít pocit, že kouká na třicet let starý biják. Super dobové reálie - účesy, oblečení, auta..

Vouchery do Gold Classu jsem dostala od mamky k svátku už v roce 2007 a velmi rychle se blížil termín jejich konečné platnosti - předtím jsem kojila, pak bylo léto, pak dovolená, pak.. pak.. pak.. pak.. :-D.

Maminka mě má naprosto úžasně přečtenou, ví, že jsem totální požitkářka, takže takovéhle věci mi dělají radost. Prostě zážitky a zvlášť netradiční.

Vstupenky jsem měla rezervované, šla jsem si pro ně po červeném koberci a bez fronty. GC má vlastní vstup, pohodlné předsálí, dostali jsme i vlastní hostesku - tu teda jen na přechodnou dobu :-). Vybrali jsme si z menu lahvinku naprosto vynikajícího Chardonnay Barrique, k tomu mandličky a už nás naše hosteska vedla do sálu. Sál je pro 24 lidí. Vždy dvě křesla a u nich stoleček. Křesla jsou polohovací, obrovská, měkká, s možností vysunout si podnožku, takže se člověk dívá vlastně vleže :-). Skalymu se ale nelíbilo, že přes tu mohutnost jsme od sebe daleko a nemůže na mě ve tmě hrabat :-D. Pak řešil, že by uvítal i nějaké zástěny, ale to by se asi toto kino brzo proměnilo v nejlevnější hodinový hotel v Praze :-). Byla docela sranda, že jsme nemohli přijít na to, jak si zvednout tu podnožku, až nám přispěchal na pomoc jeden z hošanů, co seděli vedle.

No bylo to prostě úžasné pohodlíčko! Docela jsem se smála, když se hosteska ptala, jestli si objednáme něco na půlku filmu. Kafíčko nebo tak něco. Děsně ale drmolila, takže Skaly pochytil jen to "půlku" a "kafíčko", takže se dožadoval kafíčka celého :-D. Je fakt, že po tom vínku se mi už pak chtělo děsně čůrat a vyhlížela jsem holčinu s kafíčkem, abych věděla, že už je půlka filmu za námi :-).

Ale úžasným zážitkem - teda zejména pro mě - bylo, že když jsem se ještě před filmem vracela z toalety do předsálí, viděla jsem, jak u tabule stojí jakýsi chlapík a podepisuje se tam.. Říkala jsem si, co je to za hvězdu, že se na něj musím mrknout, a byl to Roman Šebrle. Slinty, slinty, slinty.. :-). Je fakt mooooc pěknej, jen jsem si myslela, že je kapánek vyšší :-). Byl tam s manželkou a ještě nějakým a lidma a Skaly pak čůral vedle něho! Já teda zas s jeho manželkou, ale víc intimně - každá ve své kabince :-D.

Zpátky jsme jeli rozjaření, nechtělo se nám metrem, tak jsme si počkali na tramvaj a krásný večer jsme zakončili v Chýši, jak jinak.. :-D.

Rozvoj v řeči předvádí Adélka naprosto neuvěřitelný. Běžně komunikuje, všechno si s ní domluvíme a kupodivu jí rozumí i cizí lidi. Samozřejmě nemluví jako školačka, ale na domluvu to fakt je.

Oblíbenou zábavou je ukazovat někomu do oblasti hrudníku - Co to tay máš? A pak dotyčného cvrnknout do nosu s významným PD!

Už i spala u našich a byla naprosto v pohodě, což mě vlastně ani nepřekvapuje :-).

 A nějak hodně nám roste, to naše mrně.. Už jí nezavřu nad hlavičkou ledničku, na stůl vidí naprosto normálně, když potřebuje někam dosáhnout, přitáhne si židličku a všechno chce taky dělat.

Letos vnímala zas úplně jinak návštěvu Mikuláše a čerta - dokonce už hlásá Bojim. Od Andulky umí spousty dalších básniček a písniček - Ježíšku, panáčku, koébati, dudaj dudaj dá.

To slyšíme pořád dokola - stejně tak i další koledy :-)

Když už nechce jíst, svalí se do opěradla, vyvalí pupek a naprosto zničeně hlásí "Nemůzu.." :-)