Všechny naše deníky

Na čtvrtek 3.7. jsme byly pozvané na grilovačku k Peg, okouknout nový domeček. Stále bylo naprosto úmorné vedro, takže jsme den strávili spíš uvnitř, ale děti se celkem vyblbly i v bazénku a hlavně na velké trampolíně, kterou Peg teda fakt neskutečně závidím :-). Domeček vypadá zvenku celkem malý, ve finále mě překvapilo, že toho místa je tam mnohem víc než jsem čekala. Mají to fakt moc hezké, jen to cestování do Prahy a z Prahy musí být uděsné, zvlášť, když jsou teď všude okolo rozkopané silnice.

Další týden nám netekla teplá voda, domluvily jsme se proto s Míšou, že od středy do pátku budeme u nich na chalupě v Jižních Čechách. Adélka tam naučila Jáchymka lézt po schodech, ve finále to zvládli oba už i ve stoje. Na čtvrtek jsme naplánovaly výlet na Hlubokou a protože se nám nechtělo jít s mrňatama na zámek, vybraly jsme si o kousíček vzdálenější cíl - místní ZOO. http://www.zoo-ohrada.cz/     A byla to naprostá trefa do černého.

Je to sice maličká ZOO, ale krásně udělaná. Zaměřením hodně na lesní zvířata, jsou tam k vidění vlci, lišky, jezevci, medvědi, veverky atd. atd.. Samozřejmě jsou tu i exotická zvířata, ale tohle je takový základ. Zahrada je zakomponovaná do rybníka, chodí se po dřevěných molech - na jedné straně jsou pelikáni a plameňáci, na druhé kachny a kapři :-).

Pro děti jsou tam různé radůstky jako třeba vchod do jezevčí nory, kdy lezou do noční expozice dírou apod. Mají zde i několik krásných hřišť, jednou denně projížďka na ponících zdarma (před vchodem chtějí za projížďku 50,- Kč), samozřejmě výběh s kozičkama, celkově hodně baby-friendly. Největší hřiště je u restaurace, která je vyvedená nad hřiště s panoramatickým výhledem. Trochu jsme ale nepochopily jak se tam dostat - výtah je sice k dispozici, ale s přísným zákazem pro kočárky.. a jídlo se dalo koupit jen nahoře. Nezbylo nám tedy než se vrátit ke stánkům a dát si zdravé hranolky a ještě zdravější langoše. To byl takový asi jediný škraloupek, jinak jsme byly hodně nadšené a děti taky.

Jen u voliéry s papoušky jsem zažila horkou chvilku. Ukazovala jsem Andulce konečně jak vypadá papoušek andulka, načež se Emička dožadovala papouška Emy.. Vysvětlilal jsem jí, že Ema sice není, ale Emu jo, tak byla spokojená :-D.

Adélka byla ze zvířátek taky naprosto unešená, nevěděla, kam se dívat dřív. A když se medvěd pověsil kousek od nás na mříže a začal čůrat, hned to komentovala, že dělá eee. :-)

V pátek jsme jely rovnou do Skalice.

Andulka si neuvěřitelně vymýšlela, tohle budu jíst, támhleto nebudu jíst, tady budu sedět, tady nebudu.. no už toho fakt bylo příliš. Chtěla jsem jí nějak vyvést z konceptu, tak jsem jí na její další nesmyslnou otázku odpověděla - Víš, co? Tak si rozsviť! - bylo to v poledne, venku svítilo sluníčko.

Áňa se na mě podívala a povídá: "Tak to nebyla zrovna dobrá odpověď..."

Pokud zrovna neječí, je Adélka naprosto k sežrání :-). Bohužel ječení je stále na denním pořádku, i když už to není tak strašné anebo jsem už natolik otupělá? :-D

Rostou jí zuby a nějak špatně to snáší. 19.6. jsem objevila stoličku. Takže má dva přední horní, dva přední dolní a jednu stoličku. Evidentně jí to stačí, je vysloveně masová. Ale celkově začíná to jídlo trochu flákat a vymýšlí si, co bude nebo nebude jíst. Miluje chleba s máslem - jen toho chleba by prý nemuselo být tolik, často zbývá a z něj pečlivě slízané máslo.. :-)

Zkouším Adélku posazovat na nočník. Moc dobře ví, na co to je. Hlásí ee, přinese nočník a usadí se na něj. Samozřejmě s plínkou. Když je nahatá, tak se jí tam moc sedět nechce a pak očůrává rohy jak pejsek.. Ale už se stalo, že se usadila a pak si ještě došla pro časopis :-). Nicméně už tam udělala i první bobek a poprvé, když čůrala do nočníku, tak to bylo velmi speciální, protože seděla na kraji a nohy měla uvnitř. Byla z toho kapánek překvapená :-).

Už spí jen jednou denně - po o. Ale je to celkem fajn, protože se dá snadněji plánovat program.

Naučila se lézt na gauč a na konferenční stolek. Naštěstí zvládá slézat po zadečku dolů, ale občas buchanec byl. Z toho výlezu má ohromnou radost a je na sebe patřičně pyšná.

Umí dělat malá nyny, nejraději sobě :-). Dává sladké pusinky, je celkem mazel. Ráda se houpe, takže neustále vyžaduje Houpy, houpy. Andulka je "Ava", na mě volá Mamííí, mamíííí, mamííí - od koho to asi slyší?? :-)

Kromě Dík, umí udělat prosím, prosím, zejména pokud jde o sušenky z DM :-). Říká i "není", stále dělá ráda "ty ty ty", ukazuje a říká "tik, ťak", běhá a křičí "onem, onem", na obloze hlásí každé "éro" . Ví, jak dělá ovečka - Béé, koza - méé,ptáček - pí pí. A pak všechna ta ostatní zvířátka, co už uměla předtím.

Zásadní slova jsou i "hami, hami" a "ňam, ňam".

Moc ráda běhá, stejně jako Andulka, a u všech čar na chodníku se zastaví, chvíli se soustředí a pak s mohutným pokřikem "HOP" čáru překročí. :-)

Z Adélky se stala i velmi pořádná holčička, velmi ráda vyhazuje věci do koše s vydatným "bléé". Když nechám náhodou plínku u přebalováku. Adélka jí vezme, patřičně se na mě podívá ve stylu - matko, co všechno tu mám dělat - a jde jí vyhodit. Bohužel chodí vyhazovat i naprosto čisté plínky, takže občas musím ty její záchvaty pořádkumilovnosti korigovat :-).

V tomto měsíci Adélka taky absolvovala očkování proti spalničkám, zarděnkám a ještě něčemu a měla opravdu ošklivou reakci.

Odjížděli jsem ze Skalice. Vše už naložené, Adélka v sedačce a Andulka si najednou vzpomněla, že má strašný hlad. Protože předtím tláskala různé věci, řekli jsme jí, že to bude muset vydržet do Prahy a že měla před chvílí možnost sníst svačinu.

Naše holčička neváhala, šla si stoupnout k plotu, kde byla celá sousedovic rodina a povídá: "Maruško, prosím tě, mohla bys mi dát chleba s máslem? Maminka s tatínkem mi nechtějí dát najíst!"

Samozřejmě, že dostala chleba s máslem a jako nádavek přinesla týden na to od sousedů čtvrtku másla, abych jí ten chleba občas namazala.. :-D

K tomu, jaká je Andulka chudinka, se váže i další příhoda :-)

Řekla jsem jí, ať si jde uklidit sukýnku a tričko, protože se to válelo na zemi uprostřed pokojíčka a za chvíli slyším, jak si, přesně ve stylu svého otce, mumlá pod fousy:

"No.. to je hrozný! Já ani nemám čas si hrát s dětma! Musím v týhle domácnosti pořád jenom uklízet! Jak si začnu hrát, hned přijde máma a nutí mě, abych uklidila tohle a támhleto! Jak to mám asi všechno zvládnout!"

Kde to asi slyšela, že?? :-D Evidentně týrané dítě :-D

Na Točníku za probíhal Pohádkový víkend. S dubňáčkama jsme se domluvili na nejlépe vyhovujícím termínu a sešlo se nás celkem dost :-). Počasí bylo příjemné, nebyl takový pařák jako minule, jen odpoledne se začalo zatahovat a bouřit. Naštěstí to vždycky dopadlo tak, že při přeháňce jsme zrovna byli někde uvnitř hradu.

Děti si různě zasoutěžily, shlédli jsme i divadélko, jen jsme tentokrát nesloužily jako držáky na ptáky :-D. Přece jen jsme měly většinou na rukách menší děti, takže si pán vybíral skutečné paní učitelky :-)

Andulku naprosto uchvátil kouzelník - byl to klučina si třináctiletý, ale hrozně šikovný. V jednu chvíli jsme na sebe s Hankou mrkaly, že ten trik je jasný, ale pak nás dostal, protože jsme čekaly jiný výsledek a ejhle, opravdu kouzlil :-D.

Cestu tam jsem naplánovala přes Kralupy, abych se vyhnula zacpanému centru. Fakt super nápad do té doby, než jsem špatně odbočila.. po hodině jízdy jsem totiž vyjela na Evropské.. ehm, ehm, ehm.. :-D

Adélce se ale výlet taky moc líbil, ani nestihla moc prudit.

Následující týden byl v ZOO Den s Canonem - to jsme si také nemohly nechat ujít. Jen se nám ty děti nějak moc rozmnožily, takže vyzkoušet si nějaký přístroj v klidu, zvlášť, když tam byla fronta, zůstalo jen tajným přáním.

Holčičky si to ale evidentně užily, Adél navíc pořádně mohla koukat na zvířátka. Taky jela poprvé tramvají, ale jak byla ospalá, začala tam děsně řvát, takže paní tramvaj zastavila, abych si mohla nastoupit. Takže i já jsem se vozila tramvajkou :-D. Nemohly jsme vynechat ani lanovku, to jsem ale absolvovala jen s Andulínou.

Jinak si zažíváme docela děsný období. Kombinace úplňku a rostoucích zubů (3 najednou) je opravdu vražedná a já mám občas pocit, že z obou holčiček udělám puzzle. Občas se přistihnu, jak toužebně zírám směr Bohnická léčebna.. :-)

"Mami, a co umím krásně za písmenka říct?" - "Umíš krásně č a l a r už taky občas pěkně zazní" - "Auto. Mami, slyšela jsi to krásný r?"

Byli jsme na Jemništi a tam samozřejmě probíhal svatební den. Takže spousta nevěst a družiček. To bylo něco pro Andulku, strašně moc by si přála jít za družičku a mít  ty krásné šaty a kytičku. Říkala jsem jí, že za měsíc tam bude mít svatbu Leoš Mareš. Andulka se rozářila a hned prohlásila, že půjde za družičku jemu. Oponovala jsem, že to nejde, protože ho neznáme i odvětilo naše dítko - "To není pravda! Známe ho! Z televize z X-faktoru".

Jak já to tedy zařídím, aby mohla jít Leošovi za družičku, to opravdu nevím... :-)

Minulý týden jsme v rámci oslav Dětského dne měly jet na branické nádraží a sejít se s dubňáčky. Jenže ve čtvrtek večer se Adélce objevily jakési pupínky a já, vědoma si nákazy neštovic ze školky, jsem usoudila, že nás to už také postihlo. Do rána se holčička osypala docela ošklivě, takže z výletu do Braníka nebylo nic.

Pro Andulku si dojela mamka a jely aspoň vlakem z Hlaváku na Smícháč a pak si jí tam vyzvedl Peťa a odjeli spolu do Skalice. Já jsem celý víkend pozorovala Adélku, kdy se jí začnou pupínky podlévat a nic.. Vyrážka začala mizet.

Andulka si to ale ve Skalici užila - v sobotu absolvovala hned dva dětské dny - jeden u myslivců a druhý na hřišti. Bylo ale dost vedro, takže byla celkem už utahaná. Pak ještě grilovali, protože Dana měla narozeniny.

S Adélkou jsem naběhla v pondělí ráno k paní doktorce a dozvěděla jsem se, že to může být reakce na něco co snědla, případně reakce na sluníčko, případně asi reakce na to, že vůbec žijeme.. Osobně se přikláním k reakci na očkování.

Ve čtvrtek jsme měli 9. výročí svatby, tak jsme zas vyrazili v sobotu na místo činu - na Jemniště. Adélka tam totiž ještě nebyla :-). Zas se to hodně změnilo k lepšímu, opravili další část. Sice začali vybírat peníze za parkovné a za vstup do parku, ale beru to jako oprávněný nárok, takže jsme to zaplatili rádi a doufám, že i nadále bude Jemniště vzkvétat.

Dají se tam objednat piknikové koše a pak se plácnout do trávy musí být naprosto úžasné.

Park je fajn i pro děti, mají tam lamy, klokánky, kozy, slepičky, černé labutě, bílé pávy, mluvící papoušky.. a moc dobře se tam dá běhat :-).

Navíc otevřeli kavárnu a v ní nabízejí spoustu dobrot - jahody se šlehačkou, banány v karamelu, ale i maso na grilu, měli jsme výbornou domácí polívku včetně domácích nudliček, zapečené bagetky.. prostě je to tam moc fajn.

Andulku i Adélku naprosto uchvátily nevěsty, obě z nich byly celé paf :-). My jsme si tak nostalgicky zavzpomínali.. prostě krásný rodínný výlet.

A úplně odbočím - dnes ráno mi konečně na účtě přistála část dluhu od zaměstnavatele. Už to došlo do fáze exekučního příkazu a těsně před předáním exekutorovi konečně zaplatili. Ještě nárokuju druhou část, tak jsem zvědavá, jestli budou opět tak otálet a nepřebírat si soudní výzvy. Mám z toho hodně smíšené pocity. Jsem ráda, že po 4,5 letech jsem se konečně dočkala, ale moc mě mrzí, že to muselo být nakonec takhle. Že nedošlo k normální domluvě, respektive k neplnění toho, co jsme si domluvili.. Ach jo..

Nedá mi to, abych nevypsala svoje totální nadšení z kalíšku. Není to kalíšek ledajaký :-). Před rokem, když jsem o tom četla, moje reakce byla blééé.. no tak to já nikdy! A dneska si drbu hlavu, že jsem na to nepřišla dřív! Mluvím o menstruačním kalíšku. Pořád ještě o něm spousta žen neví, tak mám potřebu udělat osvětu :-).

Vůbec jsem si neuměla představit tu manipulaci a celkově mi to přišlo fakt ekl. Až poté, co nám Tuli povyprávěla vlastní zkušenosti a že se to vlastně vylévá třeba po 8 hodinách, začalo mi to vrtat hlavou a pomalu, ale jistě jsem spěla k rozhodnutí. Až jednou ráno jsem se probudila celá umatlaná, špinavá a otrávená a moje první myšlenka byla - musím si okamžitě kalíšek objednat.

Zprvu jsem s ním trochu zápasila, než to člověk vychytá, přece jen to chce trochu cviku. Ale na podruhé už jsem zvládla výměnu naprosto bravurně a jednoduše a celkově je manipulace mnohem čistší než s vložkama nebo tampónama. Z tampónů se mi navíc dělá špatně, tak jsem byla zvědavá, jak to bude s kalíškem.

S kalíškem to dopadlo tak, že zapomínám, že menstruuju a že ho vůbec mám! Navíc, když je vedro, tak je to naprosto k nezaplacení. Musela jsem v pátek hodně jezdit, bylo kolem 30C a jak jsem pořád nastupovala vystupovala z auta, ani klimoška neměla moc šanci, to jsem teda kalíšek opravdu velebila do nebes. I to, že pořád teď s holčičkama někde couráme a domů se většinou vracíme až pozdě.. Opravdu stačí ráno zavést a třeba odpoledne nebo navečer vylít a pak před spaním. Maximální čas, kdy je kalíšek zavedený by měl být 12 hodin. Takže nemusím hledat záchody a řešit co a jak, stejně tak třeba na návštěvě, kam s vložkou nebo tampónem.

Podle reklam to vypadá, že z nás teče tak pět litrů krve, ale vůbec to tak není. Maximum jsem měla půlku kalíšku.

Pořídila jsem si český - Lady Cup u Tuli na www.tulenik.cz. a koukala jsem, že Maschul má na www.mikulisek.cz v akci 2 ks Mooncupu za 1.200,- Kč.

Víc info je na www.kalisek.cz.

Konec osvěty :-)

Adélka už chodí naprosto samozřejmě. Nejdřív to bylo jako když má obě nožičky zasádrované a pak jsme šli 29.4. z Andulčiny besídky a najednou objevila, že má kolínka. Vypadala sice jako loutka, kterou někdo extrémně tahá za provázky, ale vytrénovala chození už téměř k dokonalosti. Kočárek se tedy snažíme používat spíš méně.

Rozšiřuje svůj slovní repertoár - dík, avoj..

Vyžaduje jíst sama.. :-)