Všechny naše deníky

S oslavami DD se klasicky roztrhl pytel. V úterý byl ve školce a zároveň šlo o rozloučení s předškoláky. Děti měly nachystané různé soutěže, předškoláci pak předvedli program a následně byli ošerpováni a prošli si bránou "do školy". Bylo to docela dojemné a představovala jsem si, jak to ořvu, až tam bude takhle za dva roky procházet Andulka..

Chvíli jsme pokecaly s pančelkama - prý se těší na Adélku, tak doufám, že si na to za dva roky vzpomenou, až půjdeme k zápisu a místečko po Andulce, která akorát půjde do školy, dostaneme :-). Prý jí vyberou nějakou pěknou značku :-).

Adélce se to taky moc líbilo, naštěstí tam s námi byla mamka, takže jsme si holčičky střídaly a občas se mi povedlo i něco vyfotit. Andulku nejvíc bavilo chodit přes lávku a Adélku zas nadchnul tunel (toho se Andulína, když byla malá, bála) a pak lovení "rybiček" - velké děti lovily a Adélka jim to házela zpátky a byla naprosto spokojená, že se může ráchat ve vodě :-).

Ve středu jsme byly pozvané od Aničky na VIP akci - otvírání dětského koutku na Palmovce. Opět byl připravený program - jakýsi prapodivný šišlající kouzelník - šašek - tak ten Andulínu nebavil vůbec, ale pak tam přišel frajer s bublinama a to bylo hodně zajímavé. Až na chlapečka, který mu propichoval bubliny balónkama pod dohledem pyšné maminky a babičky.. No dost na ránu.. On se snažil  nám něco předvést a ne vždy to šlo. Pak si vybral Andulku a "zavřel" jí do bubliny :-). Bylo tam dost novinářů a taky televize Markíza - kameraman Andulínu natáčel skoro pořád :-).

Hlavní hvězdou byla Dara Rolins, která měla koutek slavnostně otevřít a měla i přivézt malou Lauru. Tu jsme nakonec neviděli, protože spinkala.

Holčičky si to tam ale celkem užívaly, vypadá to, že budou obě večírkové typy.. ach jo.. to fakt po nás nemají :-D. Andulína si např. vzala talířek, způsobně si na něj nandala gumové medvídky a hledala místečko, kde by si s tím mohla v klidu sednout :-D. Adélka různě vytrsávala a korzovala sem a tam.

Andulka si nechala na obličej namalovat motýlka, Adélka na sebe nenechala šáhnout :-D. Možná to bylo i tím, že jsem jí zrovna dávala nějaké dobroty (ovoce) a najednou měla sedět a nebaštit :-D.

Při odchodu jsme dostaly ještě tašku s dárečkama - byly tam sluneční clony do auta a hračka pro Adélku. Andulka mi pak "četla" návod - Milé děti, nepůjčujte tohoto zajíčka mamince a tatínkovi, ať vám ho neoslintají... :-D :-D

Po cestě jsme se stavily ještě v Chýši, psaly mi holky, že šly na pivko i s dětma. Takže Andulína si objednala hranolky a obsadila "svojí" židli na baru a vesele tam rozprávěla s panem šéfem. Vždycky si ale pečlivě upravila šaty, aby jí to slušelo :-D.

V úterý 13.5. jela Andulka se školkou na výlet na Točník. Byla tam nějaká zvířátka, prostě program pro školky. Znamenalo to nástup nejpozději v 7:30, což pro nás bylo mírně stresující :-D. No.. ono je pro nás stresující i klasická docházka - nejpozději do 8:30 :-D. Bylo naprosto úžasné počasí, tak si to prý krásně užili.

Minulý čtvrtek jsem jela do Naháče na školení, takže ideální stav - od Skalice je to 7 km. Petr s holčičkama objel všechny možné i nemožné nákupy od červíků po sekačky a sešli jsme se ve Skalici. On jel v pátek do práce, my jsme byly zavřené doma, protože lilo, lilo a lilo.. Fakt humus. Odpoledne jsme byly ale pozvané od Andrejky na koncert, který moderovala i na něm zpívala a hrála na flétničku. Trvalo to přes hodinu, ale i Adélka vydržela a se zájmem pozorovala děti. Různě tleskala a taky "zpívala" :-). Bylo to moc krásné, Andrejka je fakt hodně šikovná. Kromě flétničky jezdí po závodech s aerobikem a sbírá jednu medaily za druhou, dokonce s kvalifikovala jejich skupina na velké finále do Prahy. A příští týden, po změnu, půjdeme na divadelní představení o Smolíčkovi, kde bude hrát jelena :-).

Lukajda zas propadl fotbalu, dokonce dělal talentovky na sportovní školu, ale ve finále se Martin s Lenkou rozhodli, že ho tam nedají, protože na ně škola nepůsobila vůbec dobře a bylo by to strašně náročné s tím každodenním dojížděním.

V sobotu jel Petr na závody do Kácova, které jsou přes noc, takže na mě zbyla účast na lampioňáku. Chtěla jsem to prachsprostě před Andulkou zatajit, ale hodná teta Doušová jí to připomněla :-D. Nakonec s námi šla i mamka a Andulína si to užila vrchovatě! Byla děsně důležitá a hrozně se jí to líbilo. Končili jsme v právě otevřené vinárně, už tam byl nachystaný oheň a buřty pro děti, takže to mělo fakt kouzlo. Andulka se tam chytla nějaké partičky kluků, takže lítali sem a tam a domů jsme přišly skoro ve 22 :-).

Andulka je veskrze praktická ženská. Onehdá koukala ze zahrady do údolí a povídá: Tady bysme mohli s Filípkem bydlet. Tady by se mi to líbilo, ale kde bysme ten domeček postavili? Pak se zamyslela a přišla se super řešením: Už vím, babička s dědou moc na chatu nejezdí, tak my se zabydlíme s Filípkem tam!

A v podobném duchu byla její nedávná úvaha, kdy přemýšlela, kam by se vešla obrovská nafukovací skluzavka, řetízkový kolotoč, velká trampolína.. prostě taková soukromá pouť. Říkala jsem jí, že na zahradu by se to nevešlo, že bysme museli vykácet stromy, ale sousedi tam mají takový plácek, takže možná kdybysme se nastěhovali i k nim.. A Aňa to znalecky poměřila a povídá: Tak si koupíme taky nějaký domeček, kde bude hodně místa, aby se nám to tam vešlo.. Anebo si koupíme malou vesničku!

Večer při oslavě Irčiných narozeniny Andulka zkonstatovala se zasněným výrazem - To byl ale krásný den.. Bude zítra zase tak krásný?? I s tím bordelem jako dneska?

Nějak se nám toho nakupilo v poslední době docela dost, do toho májové svátky, takže krátké týdny a já mám pocit, že jen hrnu před sebou nějaké resty.

Poslední dubnový víkend jsme měli přes půl roku naplánovaný MGS s dubňáčkama. Už jsem zaplatila i zálohu a v tu chvíli přišel mail s pozvánkou na setkání TOP managerů do Strážnice, že je to důležité víkendové soustředění zakončené návštěvou sklípka. Bohužel v tuto chvíli jsem dala přednost práci nebo-li Euroně, už i proto, že se potřebuju dostat co nejvíc ke zdroji a i proto, že na Euroně je závislých i spousta dubňaček. Ale myslela jsem na ně celý víkend.

V pátek jsme se tedy přesunuli do Skalice a odtud já ráno smažila na východ. Trošku mi zhatil plány most v Choceradech, který se opravuje, ale naštěstí jsem se vrátila a nezkusila nájezd v Mirošovicích, to bych dopadla jak sedláci u Chlumce, respektive u Všechrom, protože nájezd směr Brno je uzavřený a musí se jet až právě do Všechrom, čiliž na Prahu.

Před Strážnicí byla objížďka, ale protože jsem jela takhle hned ráno, nebyl skoro žádný provoz a jelo se úžasně. Po dlouhé době jsem si vychutnala jízdu po dálnici i tím, že jsem jela sama. Nahodila jsem tempomat a příjemným tempem frčela. Dojela jsem včas a dokonce mezi prvními :-).

Po občerstvení už nám začal pracovní program - probírali jsme hlavně školení, známkovali lektory a ve finále jsme psali test znalostí :-). Večer nás autobus odvezl do sklípku, kde to bylo moc fajn. Výborná večeře, výborné vínko a moc fajn zábava. Končili jsme s ruskou písní na rtu, což bylo velmi pikantní, když nám k tomu hrála cimbálovka :-). Nakoupila jsem si "pár" lahvinek výborného vínka a ještě cestou domů jsme zpívali jak o život. Vínko jsem hodně míchala s vodou, takže jsem ráno mohla v klidu opět sednout do auta a jet zas těch 300 km zpátky. Opět byla cesta v pohodě, jen dálnice od Břeclavi byla posetá mrtvolkami zvířat a cákanci krve.. To bylo takové trošku morbidní.

Následující prodloužený víkend jsme strávili ve Skalici, Adélka byla celkem vzorná, pěkně spinkala dvakrát denně, takže jsem udělala i dost práce na zahradě.

Andulka tam chtěla zůstat, ale hrála hlavní roli na besídce - Šípkovou Růženku, takže chca nechca, musela jet s námi domů. Na besídku ke Dni matek dorazila i mamka a babička a bylo to moc hezké. Andulka byla jako Šípenka vysloveně k sežrání. Prince jí měl hrát její manžel - Filípek, ale ráno dostal vysoké horečky, tak nedorazil. Šance okamžitě využil Tomášek, který předchozí týden byl naprosto uražený, že nemá roli (vrátil se po operaci mandlí) a lehce ho podezírám, že doma píchal nějaké to woo-doo :-). Bylo to fakt krásné a dojemné.

V neděli Andulka ve Skalici nakonec zůstala s tím, že bude s babičkou vyzvedávat Týnku ve školce a půjdou se podívat na její "desítku".

My jsme dorazili ve středu a začaly přípravy na Irčinu velkou oslavu. Ve čtvrtek jsme ještě zvládli výlet do Hrusic, mrknout na Mikeše, jen jsme nestihli prohlídku muzea :-). A v pátek byl den D. Irča všem poslala moc pěknou pozvánku - jako vzkaz v lahvi. Pro děti jsme nachystaly soutěže, pro dospělé gyros, prasta došla :-). Irča byla hodně nervózní, ale všechno úžasně klaplo, děti se vyřádily a soutěže je evidentně bavily. Nafoukli jsme i trampolínu, takže buď jezdily na klouzačce nebo skákaly v trampolíně, případně dokola obíhaly všechny soutěže.

Spát jsme šli s ranním kuropěním :-). Adélka byla tento víkend opravdu výživná, rozhodla se totiž, že už nebude spinkat dvakrát denně a nejlépe - nebude spinkat vůbec. A taky je potřeba si hlídat maminku, takže mi visela na noze celou dobu, případně jsem jí musela nosit. Fakt paráda.. Ruce mám jak Kijivu.

V pátek jsem opět vzpomínala na dobu před čtyřmi lety :-). Naše oslavenkyně nesla do školky pro děti bábovku ozdobenou čokoládou a barevným sypáním - to zdobila sama :-). Týden řešila, co si vezme na sebe na tu oslavu a každý den prudila, za kolik dnů už to konečně bude. Andulka je totiž strašně hrdá na to, že jsou jí už čtyři.

Po o jsme dobalili, dorazil Skaly (výjimečně brzo) a odjeli ještě na nákup do Globusu - bylo potřeba doplnit zásoby na oslavu a pak jsme se ještě tradičně zastavili v IKEA, kde Andulka dostala, kupodivu, úplně to samé, co před měsícem Adélka :-). Kecám.. tričko má větší. :-)

V sobotu nemohla Andulka dospat a od rána se ptala, kdy už všichni přijedou a bude oslava. Bohužel nám výrazně nepřálo počasí, byla zima a pršelo, takže Skaly musel udělat improvizovanou stříšku nad gril, aby se masíčko upeklo. Konečně dorazili všichni co měli - naši, babička, Nováci, Lenka s dětma a mohlo se začít. Lukajda totiž byl už nervózní, protože začínal fotbal a on ho nutně musel vidět :-)

Andulku jsem posadila klasicky za stoleček a mohla se vytvořit fronta gratulantů jak na korunovační klenoty. Nejdřív dostala dort - na výslovné přání jsem opět dělala panenku a opět tam musela být spousta lentilek, takže tentokrát nešlo o nějak výraznou kreativní invenci. Pak už došlo i na dary. Pokaždé dárek rozbalila a hodila za sebe a už čekala, co bude dalšího :-). Adélka z toho byla taky na větvi a každý dárek komentovala patřičným Jééééé. Až když konečně dostala celou tu hromadu věcí, mohla si začít pořádně prohlížet, co bylo vlastně v těch taštičkách, papírech a krabičkách ukryté.

Dostala oblečení, sponečky, omalovánky, Sněhurku, kolíbku, miminko, oblečky na miminko, Lego-letiště, knížku, ani si to pořádně všechno nepamatuju! Konečně se trochu uklidnila - předtím byla jak v rauši, jak se nemohla dočkat :-).

Gratulanti se rozjeli domů, uložili jsme Adélku a večer strávili stavěním letiště a do toho nám pořád řvalo Andulčino nové dítě. Zatím bylo ještě beze jména, výběr byl velmi složitý a nakonec se, pravděpodobně, bude miminko jmenovat Adélka. Asi že je tak uřvané??? Kdo ví :-).

V pondělí se v oslavách pokračovalo - měly jsme domluvenou dámskou jízdu s Míšou a Emádou. Původně jsme měly jít do Chýše jen v této sestavě, nakonec s námi šla i mrňata. Jak se tam nekouří, je to naprosto super. Holčičky si stihly objednat džusíky ještě než jsme vjely s kočárkama do baru. Pak si daly hranolky - to jsem teda zírala, že Aňa vůbec jí, a pohár a mezitím trsaly mezi stoly, případně se usadily na baru a klábosily s panem šéfem :-). Adélka s Jáchymkem si to tam taky užili až teda na moment, kdy Adélka láskyplně Jáchymka krmila a on jí, stejně láskyplně, málem ukousl omylem i prstík. :-)

Domů jsme dorazily v půl osmé a než jsem je zahnala do postýlek přijel i Petr, kterému hned Andulka hlásila, že MY už jsme po jídle a ON si bude muset něco najít... Kdepak to asi slyšela??? :-D

Andulka mi dnes prozradila tajnou informaci - Mami, já jsem tě ve školce namalovala a dokonce jsem ti namalovala i mozek, protože ho máš taky v hlavě, že jo?

Tak vzhledem k tomu, že mi vítr neprofukuje skrz hlavu ušima, něco by tam být mohlo.. :-)

Naše miminko se změnilo v batolátko. A každý měsíc je obrovským posunem ve vývoji našeho nejmladšího člena rodiny.

Začala pochodovat okolo stolu, posílá pusinky, umí hají a hačí, na požádání prosím, prosím. Předvádí klokánka, řve jako tygr :-). Dělá jak se má a jak dělají hodiny -což je v podstatě skoro to samé :-).

Jak začne hrát na Rádiu Beat nějaká vypalovačka, začne hned mrskat hlavou a zadečkem, prostě rocková dívka jak vyšitá. To mají s Andulkou fakt společné.

Celkem pěkně baští a už začala akceptovat i Sunar, takže od 8.3. nekojím a Adélce to evidentně ani nechybí.

Adélka se zúčastnila svojí první demonstrace :-).

Fotky z první oslavy jsou už nějakou chvíli v deníčku.

A roční míry a váhy: 8.360 g a 73,5 cm. Navíc jsme dostaly pochvalu, že naše holčičky jsou nejzdravější z celé kartotéky :-)

Opět měsíc velkých změn.

Adélka byla na své první velikonoční koledě a dva víkendy po sobě byla beze mě a zvládli to naprosto v pohodě. Po prvním víkendu mi teda dělala slušné šprajcy - chtěla jen tatínka, po tom druhém už to bylo dobré :-)

Přes víkend 29. - 31.3. se jí začaly současně klubat dva horní zoubky, takže celkové skóre činí 4 :-)

Byly jsme pozvané na očkování, to jsem jaksi zasklila, ale stejně nebyla Adelaida úplně ve formě, měla nějakou rýmu, takže bych jí očkovat nenechala.

2.4. si začala poprvé stoupat bez opory v prostoru. Přišlo jí to hrozně vtipné, takže si vždycky stoupla a s velkým smíchem udělala bác a tímhle způsobem "přešla" celý obývák :-)

3.4. Jsem jí ostříhala vlásky. Pravda.. trochu mi to ujelo, ale aspoň jí to neleze do očí.

Ale zásadní novinkou je chození. A opět to bylo ve čtvrtek :-D. Asi, že se ve čtvrtek narodila, tak si všechno časuje na tenhle den. 10.4. udělala první krůčky a zařadila se mezi dvounožce. Pilně trénuje, hrozně jí to baví a v pondělí už přešla celý obývák.

Dnes, na počest 13. měsíce jsem jí teda byla koupit první botičky. Nějací důchodci se ptali, jestli ta cena na krabici je opravdu skutečná. Bohužel byla..

Jinak Adélka umí mašinku, ví, kam patří boty a kam čepice, je děsně parádivá, jakmile najde nějaký doplněk typu čelenka, gumička, korále, hned si to rve na hlavičku :-).  A taky už umí dělat ne ne ne ne..

Začíná mi bojkotovat miminkovské jídlo a chce to naše. Naštěstí vaříme poměrně hodně dietně, takže její chutě můžu uspokojit. Celkově je to taková malá kyselinka, která by nejradši od rána do večera jedla :-). A vypadá to, že bude vysloveně masová.

Dostala jsem sprdunk, že nepíšu. Já vím, a mrzí mě to. Ale tak nějak jsem v jakémsi časovém presu a pak už mi nefunguje mozek na souvislou větu. Tak to úspěšně valím před sebou a nabaluje se to a nabaluje..Tak zkusím zas trochu něco vybalit..

Velikonoce jsme strávili ve Skalici. Navíc jsme slavili narozeniny dědy, takže jsme se sešli zas po nějaké době (vlastně od Vánoc) všichni. Tím myslím, nejbližší Skálovic rodinu a je z toho plný barák :-) Adélka pokukuje po Natálce, ta by zas nejradši mezi holky už taky skočila, do toho ty dvě starší cácorky Andulka s Týnkou, no fakt slušnej hukot.

V pondělí pak Petr dostal obě holčičky na starosti a vyrazili na koledu. To bylo snad poprvé, co šel. Vždycky jel radši na ryby :-). Nicméně si to docela užili všichni tři, takže do Prahy jsem řídila já :-D.

Další víkend proběhla velká premiéra - vlastně několikanásobná. Já jsem pořádala pro svoje šikulky školení Eurony, což byla velmi příjemná akce a ve velmi příjemné pizzerii - www.pizzeriamanna.cz - a Petr odjel s holčičkama do Skalice. Byl to tedy náš první víkend, kdy jsme byly s Adélkou od sebe. Zvládli to klasicky na jedničku. Já jsem si dopřála naprostého luxusu a prospala jsem neděli. Už jsem to dost potřebovala, protože jsem pracovala na prezentaci vždycky po nocích a pak taky ty nervíčky, jak to dopadne, když nejsem zvyklá mluvit před lidmi.. :-)

A aby toho nebylo málo, první dubnový víkend jsem měla domluvený bříškotanečnicový víkend. Tentokrát jsme byly ve Zbraslavicích. Je to poměrně pěkné rekreační středisko, ale má pár mušek. Personál se zasekl někde v sedmdesátých letech (teda kromě pana správce, ten byl naprosto úžasný), jídlo bylo taktéž velmi velmi zajímavé - naprosto neuvěřitelná byla páteční večeře - krajíc čtvrtečního chleba, houska, kus dost otřesné sekané, dvě kolečka salátové okurky a vajíčko natvrdo. Navíc se k jídlu nepodává vůbec žádné pití, takže to bylo lehce dusivé :-).

Docela komické i bylo, když jsme v sobotu tlachaly, měly jsme rozsvíceno a v půl druhé najednou světlo bliklo a zhaslo. Za chviličku se rozsvítilo, ale asi na 20% výkon - to zřejmě měl být pokyn - rychle do koupelny a na WC, ale my jsme z toho byly tak paf a tak jsme to řešily, až jsme promeškaly tu vhodnou chvíli a najednou blik a byla totální tma.. Ale na chodbě se svítilo.. Ještěže mám na mobilu baterku :-).

Taky byl celkem nářez záchod - docela byl cítit, navíc nás na něj bylo celkem 10 dam - vždy to byly dva spojené pokoje se společnou sprchou a WC. Ještěže jsem s sebou měla prostorové aromatikum od Eurony, zachránilo nám život před bídnou smrtí udušením.

Docela byla legrace, že jsem jela sice na bříškotanečnicový víkend a ve finále jsem nebřišnila ani jednou :-) Nicméně jsem si vyzkoušela hip hop, sambu a přišla jsem na chuť pilates, které mi doposud připadalo hodně nudné. A taky jsem si nechala udělat lymfatickou masáž, přijely tam totiž kosmetičky s vychytanýma mašinkama.

V sobotu večer jsem si vyšvihla svou první veřejnou prezentaci Eurony, což byl taky solidní adrenalin, ale dopadlo to moc dobře :-). Největší radost jsem měla z praktické ukázky - zvědavý pan správce chtěl vědět, co to mám a na co to je a samozřejmě mi rovnou říkal,že takových už tam bylo a nabízeli mu zázraky a pak skutek utek. No to byla samozřejmě těžká výzva - vzala jsem čistič na trouby a grily, stříkla jsem na jejich hnusný obrovský friťák a šla prezentovat. Po prezentaci jsme se vydali na obhlídku, co to udělalo. Měla jsem z toho trošku sevřené půlky, přece jen až takovou špínu jsem ještě nikdy nezkoušela likvidovat, ale Eurona opět nezklamala, jen jsem hadrem lehce přejela a objevilo se původní nerezové víko :-). Pan správce lovil spadlou čelist kdesi pod friťákem a samozřejmě si přípravek hned koupil. Prý to zkoušeli čistit vším možným a nic nezabíralo. Já byla teda víc než potěšená taky :-).

Po cestě domů mě holky vyhodily u Naháče, tam už čekal Skaly a odvezl si mě do Skalice. Popřáli jsme babičce k narozkám, sbalili saky paky a vyrazili do Prahy.