Ahoj Klarko,

radu ctu Tve clanky, ten minuly byl uzasny, ale nenasla jsem cas Ti neco napsat. Asi bych potrebovala par rad, z tveho bohateho materskeho zivota...mimochodem mas muj obdiv, a tak trochu Ti zavidim, jak se k tomu stavis :o)))

Me zkusenosti se psy nejsou velke, nebydlim v CR, a tady v nasem okoli vidis stovky kocek za okny, nez psy a potom to jsou ti gaucaci, ale i ti jak pises, jsou nevyspitatelni a dohaneji mne k silenstvi a hysterii. Pred tim, nez jsem toho naseho spunta mela, bych nikdy netipovala, ceho budu jednou schopna...ted obvykle servavam vsechny, kdo si v obchode treba jen neprikriji usta, kdyz kychaji - je jich tu hodne.
pokud vidim psa, tak vetsinou presouvam svou telesnou vahu na levou nohu, abych mohla tu pravou pouzit k sebeobrane nas obou. Psum neduveruji, ac je mam rada.
Muj manzel vasnivy kinolog prohlasuje, ze jeho byvali psi (ted zadne nema a smutni si smutni) by diteti nikdy neublizili - taky mluvi o nemeckych ovcacich a ja mu to neberu, ale je neco jineho pes, ktereho mas doma a neco jineho pes, ktereho potkas v parku a kolem dokola nikdo neni, tohle by se opradu melo trestat, nechat je behat bez kosiku, at uz jsou velci jakkoli.