Re: Možná trochu mimo

Květinko, sama jsem pejskařka, i když už jen bývalá (než se mi narodil syn, naše fenka nám umřela v téměř 17 letech na mrtvici). Také si myslím, že majitel svého psa asi zná.... Ovšem stane se... Můj pes v životě nikomu neublížil, ale jednou jsem ho měla na klíně, přišel k němu venku větší pes a čuchnul si - a náš malý čudla najednou poprvé v životě vyjel na jiného psa. Bohužel jsem měla v místě jeho tlamy ruku a můj vlastní pes mě lehce kousnul (opravdu jen lehce, měla jsem trošku procvaknutou kůži, byl to malý pejsek). Nikdy by to nudělal a přesto se stalo. Proto si myslím, že zvíře reaguje pudově a opravdu nikdo neví, co se mu najednou hne v hlavě. Od té doby, co jsem sama mámou, mám velké obavy, když potkáme se synem psa bez vodítka a košíku (mimochodem, i rána hlavou oblečenou v košíku pěkně bolí). Majitelé psů si opravdu musí uvědomit, že tak jako oni milují své miláčky, jiní zase milují své děti. A myslím, že je jasné, čemu většina z nás dá přednost.